Elektrická sekačka zabila zahrádkáře

Nejdu vás strašit žádnou tragédií v okolí. Jen mi jeden známý připomenul, jaké titulky se před desítkami let občas objevili v černé kronice i zahrádkářských časopisů. Bylo to v souvislosti s prohlídkou fotovoltaické elektrárny a kousek dál stojící elektrické sekačky se sběrným košem, pomocí které také při udržování trávníku šetřím náklady na péči o naše hospodářství. Proč se takové události nemusím bát?


Elektrické sekačky nejsou vynálezem posledních let. Jejich předchůdci byli motorové sekačky se sběrným košem, které bylo možné vidět v „západních“ časopisech anebo ve vysílání televizí za našimi západními hranicemi. Šikovní domácí kutilové si podle fotografií vyráběli své domácí pomocníky pro údržbu trávníků, tak jak se u nás koncem dvacátého století vyrábělo cokoliv, co se nedalo anebo dalo jen těžce koupit. Základem čtyřkolových sekaček na trávu býval většinou motor z pračky a rotační nůž z různých ocelových planžet. Každý kus byl originál a každý fungoval trochu jinak. Potenciálním nebezpečím pro uživatele byl právě žací nůž (po kontaktu například s kamenem nebo zapomenutým železem v trávě) a elektrický kabel k motoru.

Při nepozornosti u sečení se stalo, že rotující ocelový nůž přeseknul přívodní kabel. Nepoučený laik si může myslet, že je to nepříjemnost, kvůli které se sekačka zastaví a trávník zůstane neposečený. Kéž by.

V minulosti byly běžné dvouvodičové rozvody elektřiny v domech, tedy fázový a nulový (neutrální) vodič. Jen v samotné zásuvce se N-vodič připojil i na kolík, tedy ochranný vodič napájecího kabelu (pří)stroje. A při poruše na vedení, nebo uvolněném šroubu v zásuvce se občas stávalo, že stroj „kopal“. Elektrické výboje přes tělo člověka někdy jen svědí, někdy ale mohou i zabíjet. Záleží od množství faktorů, jako vlhkost podlahy, typ obuvi, zdraví člověka.

Související:  Nepřehánějte to s kompostéry

Protože elektřina není jako voda, nevytéká z konce kabelu, ale teče v okruhu, od zdroje (elektrárna – rozvodní skříň v domě) přes spotřebič druhým drátem zpět ke zdroji, kde je druhý konec uzemněný.

Když byla sekačka vyhotovena celá z kovu, včetně rukojetě, po přeseknutí fázového vodiče kabelu se elektřina dostala „na kostru“, která ale přes gumová kola nebyla uzemněna, zato ji držel v rukou zahrádkář, kráčející po zemi. Elektřina teče cestou menšího odporu a často to byl právě zahradník, který pro ni představoval snadnější cestu. Proud, který tekl přes kabely (dva vodiče dlouhé prodlužovačky) najednou přes nůž a rám sekačky přešel do zahradníka a přes něj do země. Okruh se uzavřel, zahradník dosekal. Navždy.

Dnes se v bytových domech, a nejen v nich, používají třívodičové vedení a kabely a v rozvodních skříních jsou instalované proudové chrániče. Jejich úkolem je přesně měřit, zda ze zařízení se vrací stejné množství proudu, jako teče do něj, a když vyhodnotí minimální rozdíl, okamžitě vybaví. To znamená, že přeruší tok proudu. Zastaví zařízení. Rozdíl proudu na vstupu a na výstupu totiž znamená, že někde proud uniká neplánovanou cestou a může ohrozit řekněme sečoucího zahradníka. Nebo pejska, který z roztopášnosti se zakousl do prodlužovacího kabelu.

Proto když jsme koupili zahradu a s ním starý dům, dali jsme v něm předělat elektrické rozvody a samozřejmě jsme instalovali proudový chránič. A když jsem stavěl svou elektrárnu na slunce, vybavil jsem ji taktéž hlavním proudovým chráničem. A proudové chrániče jsme nechali instalovat i na jednotlivé větve rozvodů v zahradě.