Ořechy všeobecně patří k plodům, které se dobře a lehce skladují, dokonce bez potřeby trvalého přísunu energie. A jako potravina jsou velmi výživné a hodnotné. A aby člověk „nedával všechna vejce do jednoho košíku“, tak kromě vlašských ořechů pěstujeme i lískové ořechy. A chceme jich pěstovat víc.
Jeden stromek je fajn, pořádný strom je lepší. No když se na jaře objeví mráz nebo v létě sucho, nebo snad kvetou stromy v chladu a včely nelétají, tehdy přijde vhod mít těch stromů víc, aby alespoň nějaké ovoce bylo. Protože když se daří, tak co s ovocem, když je ho hodně, je nejmenší problém. A tak jsme vysadili další čtyři ovocné stromy.
Léto je obdobím sběru a zpracování úrody. Kdo má na pozemku prostor pro ovocné stromy, může se těšit na výrobu svých vlastních přírodních zavařenin. Kompotů a povidel. Aby se vám povidla ze švestek v hrnci nepřipálila, zkuste namísto míchání povidel velkou vařečkou ve velkém hrnci, hodiny nad horkou plotnou sporáku, tentokrát švestková povidla upéct v troubě. Může vám to připadat nezvyklé, ale výsledek vás může jen mile překvapit. Výbornou chutí švestkových povidel a tím, kolik času a sil při přípravě takovéto přípravě oblíbené pochoutky ušetříte.
Ještě jen nedávno začaly dozrávat první zimolezy a pochutnávali jsme si na jejich modrých plodech a už se tu chystá další ovocná hostina. Pod vinnou révou, pod stromy a vlastně všude, kde máme na zahradě nasázené jahody, se objevují první červené plody a lákají ochutnat aj ty, až do bolení břicha 😉 Toto jaro bylo k jahodám milostivé, u nás nezamrznul ani jeden kvítek a tak se teď těšíme na bohatou úrodu. I na její zpracování.
Divoce rostoucí černice (ostružiny) jsou mnohými považované za lesní plevel a zahrádkáři se všemožně snaží je na svých pozemcích zlikvidovat. Neuvědomují si, že je to ovoce, které roste prakticky zadarmo. Na svých pozemcích jsme vyčlenili tři místa, kde jsme nechali divoce rostoucí ostružiny růst a pravidelné je obíráme. Něco sníme, něco zakonzervujeme na zimu a příští jaro. Jsou chutné a považujeme je za zdravé.
Jako malé dítě jsem dostal často úkol při přípravě švestkových povidel: dlouhé hodiny ho na sporáku míchat. Takováto představa trávení „mladosti“ se mi vůbec nelíbila. Jednak už nejsem malý kluk, jednak mám i jinou práci. A tak přítelkyně přišla s nápadem.
Na několikahodinové výlety na kole během roku si s sebou často vozím něco k snědku. Ne všude totiž narazím na restauraci a v hospodách horko těžko dostanu dobrou kávu či kofolu, natož najíst. V okolí mého bydliště je to žalostné oproti místům, na kterých trávím dovolené v Čechách. Zvykl jsem si vozit směs oříšků a sušená jablka. A na jejich sušení je právě teď sezóna.
Letos ještě nebylo takové sucho, aby začaly usychat rostliny, zejména když je máme mulčované jehličím z vánočních stromků a senem. Ze šťavnatých malin se v průběhu několika dní staly sušenky, doslova ze šťávy vycucané torza plodů. Na zaplakání. Dal jsem si tu námahu a věnoval problému trochu času, nakonec mě ale zjištění přímo šokovalo. V sousedství dva včelaři chovají včely medonosné, ale zřejmě minimálně jeden to nedělá dost dobře.
Malé zahrady nemusí být na škodu, pokud víte, jak je využít. Ať už jde o zahrady ve městě nebo ty, které máte k rodinnému domu, je potřeba je umět využít. Jedině tak dojdete ke spokojenému výsledku. Jestliže nevíte, jak s malou zahradou naložit, nechejte to na nás. Poradíme vám, co je dobré pěstovat a na co se zaměřit. Ideální je, abyste se zaměřili převážně na ovoce a zeleninu, protože to jediné dává smysl. Teprve poté se můžete zorientovat v bylinkách, pomocí kterých doplníte zbývající prostory malé zahrady. Více vám povíme níže.
Češi jsou národem zahrádkářů. Pěstujeme prostě všechno, co nám na záhonku nebo v trávníku dokáže vyrůst. Jabloně, hrušně, slivoně, třešně, broskve, meruňky, víno, angrešt, rybíz, maliny, ostružiny a nekonečné množství různé zeleniny. Pokud nestříkáme, tak je to všechno BIO!