Je jasné, že základem zahrady by měl být trávník. A ten by rozhodně měl vypadat tak, jako že se o něho někdo náležitě stará. Na jednu stranu to sice může znamenat mnoho práce, ale na tu druhou to znamená výsledek, který dokáže oslnit. Pojďme se tedy podívat, kudy cesta za dokonalým vzhledem trávníku vede.
Když chcete nechat zesílit malý stromek anebo nemáte připravené vhodné místo, je dobré předpěstovat si ho v květináči. Ale dobré je myslet na fyziku, protože nikdo nemá výjimku z přírodních zákonů. A příroda neodpouští.
Podzim představuje konec sezony pěstování a sběru zeleniny i ovoce. Průvodním jevem nižších teplot vzduchu jsou i pestrobarevné listy na stromech, které postupně hnědnou a opadávají na zem. Na trávnících je najednou velké množství odumřelé rostlinné hmoty a zahrádkáři se chystají vše uklidit. Jaký je správný postup likvidace listí v zahrádce na podzim?
Letošní rok přeje bohaté úrodě nejen zeleniny a ovoce, ale i dřevinám. Trvalé teplo, pravidelné deště a vrby skutečně rostly jako z vody. Bylo potřeba přistoupit k jejich redukci, abychom předešli případným problémům. K zimnímu sběru vrbových prutů jsme přidali i letní mezisběr.
Po delším čase nás navštívil náš kamarád stavař, se kterým jsem konzultoval stav domu před jeho koupí, sám zahrádkář a pěstitel. A vedle jiných témat ohledem permakultury vs. orebného hospodaření přišla řeč i na plzáky, které trápí letos každého bez rozdílu způsobu pěstování.
Loňský rok ukončil sezónu pěstování zeleniny o něco dřív, než po jiné roky, kdy jsme vydrželi až do 17. listopadu. Na rozdíl od sousedů, kteří končí sezonu pěstování zeleniny podle kalendáře už z září, my pěstujeme papriky, rajčata a okurky, ale i jinou zeleninu, až do té doby, co to počasí dovolí. Protože nejlépe se zelenina „skladuje“ přímo na záhonu. Ale mráz nevydrží a tehdy ji musíme úplně obrat.
Ořechy všeobecně patří k plodům, které se dobře a lehce skladují, dokonce bez potřeby trvalého přísunu energie. A jako potravina jsou velmi výživné a hodnotné. A aby člověk „nedával všechna vejce do jednoho košíku“, tak kromě vlašských ořechů pěstujeme i lískové ořechy. A chceme jich pěstovat víc.
Každý rok se těšíme na konec léta a dozrávající hokaido. Vaříme si z nich krémovou polévku i pečeme nakrájené na kostky jako brambory k masu. Veliká výhoda dýní hokaido je skutečnost, že se dají jednoduše skladovat při nižší pokojové teplotě a vydrží takto až do jarních měsíců. Takže bez nároku na náročné zpracování nebo skladování, bez nároku na dodatečnou energii.
Ještě jen nedávno začaly dozrávat první zimolezy a pochutnávali jsme si na jejich modrých plodech a už se tu chystá další ovocná hostina. Pod vinnou révou, pod stromy a vlastně všude, kde máme na zahradě nasázené jahody, se objevují první červené plody a lákají ochutnat aj ty, až do bolení břicha 😉 Toto jaro bylo k jahodám milostivé, u nás nezamrznul ani jeden kvítek a tak se teď těšíme na bohatou úrodu. I na její zpracování.
Jako malé dítě jsem dostal často úkol při přípravě švestkových povidel: dlouhé hodiny ho na sporáku míchat. Takováto představa trávení „mladosti“ se mi vůbec nelíbila. Jednak už nejsem malý kluk, jednak mám i jinou práci. A tak přítelkyně přišla s nápadem.