Je jasné, že základem zahrady by měl být trávník. A ten by rozhodně měl vypadat tak, jako že se o něho někdo náležitě stará. Na jednu stranu to sice může znamenat mnoho práce, ale na tu druhou to znamená výsledek, který dokáže oslnit. Pojďme se tedy podívat, kudy cesta za dokonalým vzhledem trávníku vede.
Vlastní zahrada je radost, o kterou je však nutné náležitě pečovat. Pokud tedy nechcete, aby vám zelený živel, který pokrývá vaši soukromou oázu pohody, přerostl přes hlavu, je nejvyšší čas, vybrat si kvalitní zahradní sekačku na trávu na míru potřebám vaší zahrady.
Umělé i přírodní travnaté plochy potřebují údržbu. Nejčastěji tedy posekat. Trávníkáři vám budou tvrdit, že je třeba i pravidelně zavlažovat a hnojit, ale oni nevědí, že kdyby sekali rozumně, tak by náklady na závlahu a hnojení mohli ušetřit. Nevadí, mají na opici, musí mít i na banány, jak se říká. No ale na sekačku musíme mít v každém případě všichni a při její koupi bychom měli mít na zřeteli několik faktorů, které určují výběr typu. Podle prodejců zahradní techniky mezi nejdůležitější patří velikost zahrady. Zda je to v tištěném magazínu nebo v televizním programu.
Není tráva jako tráva, to zjistí každý zahrádkář, jakmile svou zahradu rozdělí na různé plochy a všude pěstuje jiné rostliny nebo stromy. Jinak se seká tráva kolem záhonů, jinak vedle kamenné bylinkové spirály a úplně jinak u plotů z pletiva. A tak jsme i my k původním dvěma sekačkám, malé a ještě menší, postupně dokupovali další sekačky, aby sekání trávy bylo efektivní. Posledním přírůstkem v naší flotile sekaček je sekačka elektrická se sběrným košem. Jak se s ní udržuje trávník?
Kdo nemá v zahradě krtky, může mluvit o štěstí. Kdo je má, má z nich smíšené pocity. V ovocném sadě nám krtci nevadily. No když začali způsobovat škody v zahradě, museli jsme s tím něco dělat. Začali jsme po dobrém.
Plevel je odvěkým nepřítelem všech zahrádkářů. Pokud se člověk nevěnuje pravidelnému pletí a odstraňování plevelů i s kořínky, v krátkém čase může mít zaplevelené všechny pracně upravené záhony.
Nejméně 600 milimetrů vody na metr čtvereční potřebují trávníky v době vegetačního období, tedy od jara do podzimu. Jenže loni napršela od ledna do září jen polovina obvyklého průměru. Trávníky tak pořádně trpěly.
Trávník je chloubou každého zahrádkáře, správců zámeckých i městských parků nebo fotbalových stadionů. Vzorem pro všechny je anglický trávník. Traduje se, že anglický trávník dosahuje nejlepší kvality po 300 letech šlechtění, sečení, válcování, kropení a tak stále dokola.
Tuto otázku občas slýchám od jiných zahrádkářů, kteří se jen učí, jak správně pěstovat ovoce a starat se o svou zahrádku. A občas ji ani neslyším, jen v sousedních zahradách často vidím popadané jablka, hrušky nebo broskve nebo i třešně pod ovocnými stromy. Těm lidem přijde samozřejmé, že ovoce, které dozrálo a oni ho nestihli sklidit a zkonzumovat, leží pod stromem. Však je to přírodní materiál, hnojivo. Je to však opravdu pravda, může ležet dozrálé ovoce pod stromy a neublíží jim to? Co se děje s takovým ovocem, když si ho nevšímáme? Není to zbytečná starost věnovat se plodům, které již nechceme a nepotřebujeme?