Zpracování rajčat

Rajčata patří spolu s paprikami k nejpěstovanější zelenině. Každý rok pěstujeme zejména na vyvýšených záhonech cca třicet keříčkových sazenic, občas se ujde i jiným místům. A když se zadaří, z každého keříčku máme nejméně pět kilogramů červených zralých plodů, rekord máme devět kilo z jedné sazenice 😉Takže konzervativní odhad je kolem 150 kilogramů rajčat. Co s nimi?


Tornáda a jiné vyštipovací odrůdy rajčat nepěstujeme, nemáme čas kolem nich šaškovat. A vůbec, hybridy F1 k nám do zahrady nesmí. Protože my si téměř ze vší zeleniny vybíráme nejkrásnější plody, abychom z nich sebrali semena pro příští výsev. A chceme mít očekávanou kvalitu a množství úrody. Proto například „ Vejce ptáka ohniváka “, tedy pestrobarevná malá rajčata, pěstujeme na dost vzdáleném záhonu Rozuma 1. Mít vlastní osivo z vlastní úrody znamená nejen nezávislost na dodavatelích semen na trhu a jejich cenové politiky, přirozenou selekcí získáváme rostliny přizpůsobené podmínkám naší zahrady: půda, voda, vzduch. A to rozhodně z čínských semen, zabalených v českých sáčcích, prodávaných českými obchody, nedostaneme.

Sezóna rajčat je relativně krátká, pokud to počítáme od prvního zralého rajčeta, která je stejně hnědé . Při nejlepší vůli dva měsíce, spíše méně. A sníst tři kila rajčat každý den oba? Ani když je máme rádi a chutnají nám. Takže je jasné, že cosi s nimi dělat musíme.

Kečup to není

Vím, že lze doma udělat vlastní kečup i bez přidávaného cukru a jiných nesmyslů. To bychom dokázali. Ale k čemu ten kečup pak jíst? Chléb ve vajíčku nemáme tak často, že bychom si museli měnit jeho chutě. Hranolky jsme jedli tak dávno, že si už ani nepamatuji, jak chutnají. Zato si pamatuji, jak z brambor přibírají prasata, takže ani těch moc nesníme. Pizza? Když už to musí být, necháme to na profíky a to také není moc často. A špagety? Nemáme čas si pěstovat své vlastní kvalitní obilí a mlít z něj mouku, takže špagety si neděláme a už vůbec si je nekupujeme. Lepek s glyfosátem milerádi přenecháme někomu jinému. Zejména když (ne)víme, odkud „se vzala“ pšenice, ze které to vyrobili. Takže kečup je ze hry.

Související:  Úprava konve na vodu

Zato takové domácí lečo s domácími vajíčky, to je jiná káva. S domácí klobásou, s jejíž výrobou sám pomáhám, a vím i kdo a jak choval to prase. Lečo se dá jíst jako hlavní jídlo nebo jako součást něčeho „sofistikovanějšího“ z masa na balkánský způsob. A docela dost sklenic leča už máme odložených.

A tak jsme připravili zatím dvě várky redukované rajčatové šťávy, jako základ pro přípravu různých masných jídel. Hodně sedmidecových sklenic máme, ještě více jsme jich dostali, tak jsme koupili k zavařovacím sklenicím nová víčka , pro jistotu.

Do čtrnáctilitrových plastových kbelíků jsme nabrali po deset kilo zralých rajčat. Po první etapě to na keříčcích ani nebylo vidět 😮Po očištění a nakrájení toho bylo asi deset litrů šťávy v našem velkém nerezovém hrnci a pak už přišla ke slovu naše solární elektrárna a elektrická dvojplotna . A míchání. Nakonec se to vše trochu rozmixované ponorným mixérem vešlo do deseti velkých sklenic, které jsme nakonec ještě zasterilizovali v elektrické troubě .

Takže prvních dvacet sklenic je hotových a přestože poctivě každé ráno jím nejméně půl kila rajčat, právě utržených ze záhonu, myslím, že ještě jednu, možná i dvě várky si ještě připravíme. Vždyť už máme to všechno kde uskladnit, když jsme loni koupili dům 😉Hlavně nám tento dům po rekonstrukci dovoluje výrazně snáze naši rostlinnou i živočišnou úrodu zpracovat. A naše elektrárna nám dovoluje zpracovávat úrodu levně🙂

Když v letech hojnosti zpracujeme část úrody a zakonzervujeme, nebude nám vadit, když jeden rok nebude úroda podle našich představ. Vlastní kvalitní potraviny budeme mít v komoře.