Pěstování kořenové zeleniny
Kořenová zelenina je skupinou rostlin pěstovaných pro jejich podzemní části, kterými jsou kořeny, hlízy nebo bulvy využívané buď jako potravina, nebo krmivo. Její pěstování není nijak složité, ovšem pro dobrou a kvalitní úrodu je dobré vědět, kdy a jak sázet nebo sít.
Nejznámější kořenovou zeleninou jsou brambory, mrkev a celer. Občas se k nim také řadí cibule a česnek, které však lze také zařadit mezi cibulovou zeleninu. Kořenové zeleniny je také možno rozlišovat na typy kořenové a naťové. Naťové proto, že se dají využívat jak kořeny, tak natě, jako je to v případě petržele či celeru. Kořenová zelenina je bohatá na vitamíny, minerální látky, vlákniny a další důležité a pro lidský organismus nepostradatelné látky.
Výsev a sázení
Mrkev a petržel se vysévá do hloubky cca 2 cm a do řádků vzdálených od sebe 20-30 cm zpravidla začátkem jara do lehčí půdy a na slunné stanoviště. Semena celeru se vysévají časně zjara do skleníku, nebo truhlíku, kelímků apd. a takto předpěstované sazenice se pak sázejí do sponu 40×40 cm ve druhé půlce května. Dobré je sazenice postupně otužovat. Nesázíme příliš hluboko, srdéčka rostlinek by měla být nad zemí a ihned jim dopřejme bohatou zálivku.
Často pěstovaným a zdraví neobyčejně prospěšným druhem kořenové zeleniny je červená řepa. Zejména se oceňuje její vliv na snižování vysokého krevního tlaku. Vysévat červenou řepu je možné od půlky dubna do června. Pokud chce někdo pěstovat malé lahůdkové bulvy vhodné pro nakládání, provádí se výsev později. Nejranější odrůdy rostou pouze dva měsíce, pozdní až 120 dnů.
Oblíbenou kořenovou zeleninou jsou ředkvičky, které je možné vysévat i mezi mrkev nebo petržel. Při samostatném pěstování se tvoří řádky 15 cm od sebe a hloubka pro semínka postačí kolem jednoho centimetru a to již od poloviny dubna. Husté výsevy je vhodné jednotit.
Pozor na choroby
Z bakteriálních chorob se nejčastěji vyskytuje mokrá hniloba kořenů u mrkve, pastiňáku, křenu aj. Příčinou je přemokření, které často způsobuje také praskání kořenů. Další nemocí je zelenání hlav různých plodin, hlavně mrkve a brambor. U mrkve je to způsobeno těžkou půdou, u brambor je možné této chorobě předejít hlubokým prokypřením půdy. Díky špatnému stavu půdy může docházet také k deformacím plodů. Nebezpečím je i háďátko kořenové, což jsou hlístice, kterým se daří hlavně ve sklenících.
Dále se mohou vyskytnou houbové choroby, jako je septorióza celeru, černá hniloba mrkve, nebo hlízečka obecná. Existují přípravky určené k ochraně konkrétní kořenové zeleniny, které je nutné aplikovat podle přiloženého návodu.
Zdroj obrázků: flickr.com
Zanechat odpověď