Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Stále více lidí se přiklání k přírodnímu a jednoduššímu pěstování. Některé k tomu přivádí snaha dělat věci lépe a jednodušše, u někoho je to spíše postupná ztráta fyzických sil věkem. V každém případě se mulčování senem a slámou začíná zabydlovat na záhonech českých zahrádkářů. Postupně objevují výhody takového pěstování zeleniny, ale i révy či péče o ovocné stromy. Ale zároveň s působením na neprobádaném poli permakultury se vynořují nové otázky, na které očekávají od nás, kteří jsme je inspirovali, odpovědi. Jako například: kdy ze záhonů odstranit mulč, který jsme tam nechali na podzim.

Každý rok na jaře zahrádkáři sledují kalendář, předpověď počasí a různé pranostiky a těší se, kdy si poprvé kopnou do země, kdy poprvé vezmou do rukou nůžky nebo vůbec, kdy začnou svoji zahrádku po zimě opět dostávat do formy, sázet sazenice, vysévat semínka nebo vysazovat stromky. A těšit se z toho, jak se vše pěkně rozvíjí. V situaci, kdy teplo může přijít každý rok v jiném termínu, není kalendář nejlepším vodítkem. Mnohem lepší je sledovat přírodu kolem sebe a podle jejích projevů naplánovat jednotlivé práce v zahradě.

Minulý rok jsme zaregistrovali masivní reklamu na pěstební vak pro závěsná rajčata. Na jedné straně jsme za každý experiment, který může usnadnit nebo zlepšit život zahrádkáře, na druhé straně jsme skeptičtí, pokud jde vysloveně o nesmysl a marketingové žvásty. Tak jsme si objednali zvýhodněné balení tří závěsných vaků na pěstování rajčat s tím, že to vyzkoušíme. Samozřejmě, že jsme sázení a pěstování rajčat hlavou dolů dokumentovaly a psali o tom i na tomto webu. Závěsný vak na rajčata si všimli i naši sousedé v zahradě. Oni i ostatní známí, kterým jsme o experimentálním pěstování závěsných rajčat řekli, se ptají, zda i letos budeme rajčata dolů hlavou pěstovat v naší zahradě.

Čas od času se objeví nějaká módní vlna v každém odvětví. Také v zahradničení jsou určitou dobu populární některé odrůdy nebo jdou na dračku jisté rostliny. No permakultura není módní vlna, ale životní styl. Někomu je blízký a hned ho začne uplatňovat v celé zahradě, pro někoho je těžké začít chápat život na pozemku v tomto rámci. Ale stačí rok či dva experimentování a každému je hned jasné, že je to na čas a energii velmi úsporný způsob pěstování a většina lidí už se ke klasickému pěstování nevrátí. Jak začít s permakulturou na svém pozemku?

Existuje několik důvodů, proč byste měli chtít, aby vrba rostla i ve vaší zahradě. Pro někoho je to okrasná dřevina, pro někoho zdroj materiálu na proutěné nebo vrbové stavby a pro někoho je to způsob odvodnění části pozemku. Sazenice si můžete nadělat z volně rostoucích vrb v přírodě, nakoupit je u specializovaného dodavatele nebo i nadělat z vlastních rostlin, které jste vysadili v minulosti. Vrby rostou velmi rychle, když mají vhodné podmínky, nejprve ale musíte dostat sazenice do země. Pokud jich je několik stovek, přijde vhod mechanizovaný postup.

Mít pořádek ve výsevu je základ úspěšného pěstování. Každá rostlina má trochu jiné nároky na substrát a vláhu, každá potřebuje jinak dlouhý čas na vyklíčení a prvotní růst, než půjde do volné půdy. Abychom je uměli správně ošetřovat a starat se o ně, musíme si je označit. Existují a prodávají se malé značkovače, pokud však potřebujete větší plochu nebo větší počet, vyplatí se podívat se po jiných možnostech. Přinášíme inspiraci na značkovače výsevu.

Pro dobrý růst ovocných stromů je třeba udržovat půdu pod nimi kyprou, aby mohla dýchat. Proto klasičtí zahrádkáři doporučují trávu kolem stromů sekat a nejlepší je prý stromky okopávat. No já jsem jiného názoru. Kyprost půdy pod stromem zajistí i mulčování. Nemyslím si totiž, že je třeba za každou cenu vynaložit velkou námahu, abych neměl pocit, že jsem líný a nic pro zahradu a bohatou úrodu nedělám. Naopak, pokud jí dopřeji co nejpřirozenější podmínky, tehdy jsem udělal maximum pro zdravé a chutné plody i pro stromky.

Zima je ročním obdobím, kdy příroda spí. Alespoň by tedy měla spát a odpočívat. Platí to zejména pro stromy a jiné rostliny. A přerušení zimního spánku může způsobit škody na stromech nebo na budoucí úrodě. Proto je důležité v zahradě učinit opatření, aby neočekávané výkyvy počasí neměli špatné následky na naší zahradu. Proto nejpozději začátkem ledna natíráme kmeny ovocných stromů vápnem na bílo. Současně tak zkontrolujeme zahradu uprostřed zimy a stav ovocných stromů.

Mnoho lidí je považuje za plevel, který roste na okrajích lesů a jen překáží. Má ostnaté větve, které se zachycují do kabátů a rukou a zabírají místo v zahradě užitečným druhům. Ale mnoho lidí v nich vidí na jaře pěkně kvetoucí keře a na podzim plné zdravých plodů, které když nesklíme my na čaj a jiné nápoje, zůstanou ptákům jako jejich zimní potrava. Jak to vidíte vy? Kde je pravda? Divoké šipky vám překážejí nebo je umíte správně zužitkovat?

Sláma je asi nejlepší mulčovací materiál v zahradě. Zatímco trávu si můžete v období května až září kdykoliv nakosit – pokud máte dostatečně velkou louku nebo trávník mezi stromy, sláma je dostupná jen po sklizni. Pravda, koupit si ji můžete kdykoliv, ale mimo sezóny je hůře dostupná a také dražší. Proto se vyplatí minimálně roční zásobu si koupit po sklizni a dokud ji spotřebujete, vhodně ji uskladnit. Víte ale, co znamená „vhodně uskladnit slámu“, když ji nepoužíváte jako chovatel, ale jako pěstitel na mulčování?

Většina sedláků b...