Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Namísto okopávání se u nás mulčuje nejen zelenina a stromy, ale i květiny. Přesně ze stejných důvodů. Aby se udržela půda kyprá a vlhká a aby u květů nerostl plevel. Neokopávání je takový příjemný bonus k tomu, že květiny prosperují a mají ideální podmínky. Navíc tráva má svůj zdroj blízko záhonů květin, tak ji nemusíme nosit z daleka. Tak je to i v předzahrádce u plotu. Po čase jsme začali řešit, jak udržet mulč na záhonech, aby nám nepadal do trávníku. Potřebovali jsme ho něčím oddělit.

Borůvky se staly modlou moderního zahrádkáře, idolem marketingu a zaplňují stránky zahrádkářských časopisů a obrazovky zahrádkářských magazínů. Každý chce pěstovat borůvky a na každé výstavě jsou hned vyprodané. A my musíme na otázky přátel a známých odpovídat, že borůvky v naší zahradě nepěstujeme a ani jejich pěstování nikomu nedoporučujeme. Je to neekologické a neekonomické, není to přirozené a proto je ani na trhu či v obchodech nekupujeme. A mimo jiné existují i ​​jednodušší alternativy.

Koncem léta a na podzim si pochutnáváme na plodech své práce. Křupavá paprika je jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny. Zkušení zahrádkáři vědí a začátečníci se pokoušejí pěstovat si své vlastní sazenice ze semen druhů, které jim chutnají. Základem je správné sesbírat a dobře uložit semena pro příští výsev. Zejména začátečníci však dělají zásadní chybu, na kterou chceme v tomto článku upozornit. Jak tedy správně sesbírat a uložit semena papriky, abychom si mohli pěstovat vlastní zeleninu?

Výjimečnou kvalitu organického hnojiva nabízí kompost. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že ve své struktuře a principu je nejblíže k přirozenému humusu. Myšlenka kompostování je součástí systému přírody, kde jsou všechny procesy vzájemně propojeny a vhodné. Rostliny umírají a zůstávají na svých původních místech, prostřednictvím činností mikroorganismů v humusu se navracejí jako hnojivo do půdy. Nedávné vědecké studie ukázaly, že s pomocí vysoce kvalitního kompostu lze dosáhnout rehabilitaci nemocných a vyčerpaných půd, vrátit jim bývalou plodnost a schopnost reprodukce.

Stále více lidí se přiklání k přírodnímu a jednoduššímu pěstování. Některé k tomu přivádí snaha dělat věci lépe a jednodušše, u někoho je to spíše postupná ztráta fyzických sil věkem. V každém případě se mulčování senem a slámou začíná zabydlovat na záhonech českých zahrádkářů. Postupně objevují výhody takového pěstování zeleniny, ale i révy či péče o ovocné stromy. Ale zároveň s působením na neprobádaném poli permakultury se vynořují nové otázky, na které očekávají od nás, kteří jsme je inspirovali, odpovědi. Jako například: kdy ze záhonů odstranit mulč, který jsme tam nechali na podzim.

Každý rok na jaře zahrádkáři sledují kalendář, předpověď počasí a různé pranostiky a těší se, kdy si poprvé kopnou do země, kdy poprvé vezmou do rukou nůžky nebo vůbec, kdy začnou svoji zahrádku po zimě opět dostávat do formy, sázet sazenice, vysévat semínka nebo vysazovat stromky. A těšit se z toho, jak se vše pěkně rozvíjí. V situaci, kdy teplo může přijít každý rok v jiném termínu, není kalendář nejlepším vodítkem. Mnohem lepší je sledovat přírodu kolem sebe a podle jejích projevů naplánovat jednotlivé práce v zahradě.

Minulý rok jsme zaregistrovali masivní reklamu na pěstební vak pro závěsná rajčata. Na jedné straně jsme za každý experiment, který může usnadnit nebo zlepšit život zahrádkáře, na druhé straně jsme skeptičtí, pokud jde vysloveně o nesmysl a marketingové žvásty. Tak jsme si objednali zvýhodněné balení tří závěsných vaků na pěstování rajčat s tím, že to vyzkoušíme. Samozřejmě, že jsme sázení a pěstování rajčat hlavou dolů dokumentovaly a psali o tom i na tomto webu. Závěsný vak na rajčata si všimli i naši sousedé v zahradě. Oni i ostatní známí, kterým jsme o experimentálním pěstování závěsných rajčat řekli, se ptají, zda i letos budeme rajčata dolů hlavou pěstovat v naší zahradě.

Čas od času se objeví nějaká módní vlna v každém odvětví. Také v zahradničení jsou určitou dobu populární některé odrůdy nebo jdou na dračku jisté rostliny. No permakultura není módní vlna, ale životní styl. Někomu je blízký a hned ho začne uplatňovat v celé zahradě, pro někoho je těžké začít chápat život na pozemku v tomto rámci. Ale stačí rok či dva experimentování a každému je hned jasné, že je to na čas a energii velmi úsporný způsob pěstování a většina lidí už se ke klasickému pěstování nevrátí. Jak začít s permakulturou na svém pozemku?

Existuje několik důvodů, proč byste měli chtít, aby vrba rostla i ve vaší zahradě. Pro někoho je to okrasná dřevina, pro někoho zdroj materiálu na proutěné nebo vrbové stavby a pro někoho je to způsob odvodnění části pozemku. Sazenice si můžete nadělat z volně rostoucích vrb v přírodě, nakoupit je u specializovaného dodavatele nebo i nadělat z vlastních rostlin, které jste vysadili v minulosti. Vrby rostou velmi rychle, když mají vhodné podmínky, nejprve ale musíte dostat sazenice do země. Pokud jich je několik stovek, přijde vhod mechanizovaný postup.

Mít pořádek ve výsevu je základ úspěšného pěstování. Každá rostlina má trochu jiné nároky na substrát a vláhu, každá potřebuje jinak dlouhý čas na vyklíčení a prvotní růst, než půjde do volné půdy. Abychom je uměli správně ošetřovat a starat se o ně, musíme si je označit. Existují a prodávají se malé značkovače, pokud však potřebujete větší plochu nebo větší počet, vyplatí se podívat se po jiných možnostech. Přinášíme inspiraci na značkovače výsevu.