Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Po dlouhé, šedé zimě opět přichází jaro a jakmile se trochu oteplí, zahrada začne znovu ožívat. Jako první vyraší jarní cibuloviny. Kvetou jen krátce, takže je o důvod víc si je pořádně užít.

Společným jmenovatelem bylin nazývaných jako cibuloviny je přítomnost dužnaté cibule nebo hlízy v zemi a skutečnost, že se vysazují na podzim – zpravidla od září do listopadu. Dužnaté bývají i jejich listy. Květy všech jarních cibulovin jsou nádherně barevné a voňavé.

Menší cibuloviny vydrží na jednom místě déle a vyrůstají opakovaně zpravidla až několik let, větší je nutné sázet každý rok znovu...

Za námi je první polovina listopadu. Ačkoliv předchozí zimy se prakticky vůbec neprojevily, není dobré toto roční období podceňovat. Polovina listopadu je tedy ideálním obdobím, kdy připravit skleník na příští rok. Jak zazimovat skleník, pokud jste tuto činnost doposud nedělali? V tomto článku si proces ukážeme alespoň v kostce. Budete-li vše řádně dodržovat, váš skleník bude následně plně připraven pro další sezónu. Pojďme se na to společně podívat.

Těšíte se z vaší nové zahrádky, ale prozatím jste úplní začátečníci? Nevíte, co kdy začít sadit, aby vše plodilo, jak mělo? Nemusíte se toho vůbec obávat. Vše vám dnes poradíme. Zelenina a bylinky jsou totiž základem každé zahrádky. A posuďte sami, nechutná domácí zelenina lépe, než ta zakoupená v obchodě? Rozhodně ano. Nesmíte se sázení bát.

Chtěli byste znát důvod proč na zahradě pěstovat bylinky? Je to jednoduché. Bylinky vám mohou pomoci například při nemoci. Dále pak můžou být velmi dobrým pomocníkem při vaření. Proč tedy nevyužít domácí bylinky místo kupovaných? Můžete si z nich udělat i domácí směsi. Ty pak využijete například na bylinkový čaj. Lze také vytvořit směsi na grilování nebo na dochucení polévek. Posledním důvodem, proč pěstovat bylinky na zahradě je jejich vzhled. Vypadají nádherně a také vaši zahradu krásně provoní.

Namísto okopávání se u nás mulčuje nejen zelenina a stromy, ale i květiny. Přesně ze stejných důvodů. Aby se udržela půda kyprá a vlhká a aby u květů nerostl plevel. Neokopávání je takový příjemný bonus k tomu, že květiny prosperují a mají ideální podmínky. Navíc tráva má svůj zdroj blízko záhonů květin, tak ji nemusíme nosit z daleka. Tak je to i v předzahrádce u plotu. Po čase jsme začali řešit, jak udržet mulč na záhonech, aby nám nepadal do trávníku. Potřebovali jsme ho něčím oddělit.

Borůvky se staly modlou moderního zahrádkáře, idolem marketingu a zaplňují stránky zahrádkářských časopisů a obrazovky zahrádkářských magazínů. Každý chce pěstovat borůvky a na každé výstavě jsou hned vyprodané. A my musíme na otázky přátel a známých odpovídat, že borůvky v naší zahradě nepěstujeme a ani jejich pěstování nikomu nedoporučujeme. Je to neekologické a neekonomické, není to přirozené a proto je ani na trhu či v obchodech nekupujeme. A mimo jiné existují i ​​jednodušší alternativy.

Koncem léta a na podzim si pochutnáváme na plodech své práce. Křupavá paprika je jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny. Zkušení zahrádkáři vědí a začátečníci se pokoušejí pěstovat si své vlastní sazenice ze semen druhů, které jim chutnají. Základem je správné sesbírat a dobře uložit semena pro příští výsev. Zejména začátečníci však dělají zásadní chybu, na kterou chceme v tomto článku upozornit. Jak tedy správně sesbírat a uložit semena papriky, abychom si mohli pěstovat vlastní zeleninu?

Výjimečnou kvalitu organického hnojiva nabízí kompost. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že ve své struktuře a principu je nejblíže k přirozenému humusu. Myšlenka kompostování je součástí systému přírody, kde jsou všechny procesy vzájemně propojeny a vhodné. Rostliny umírají a zůstávají na svých původních místech, prostřednictvím činností mikroorganismů v humusu se navracejí jako hnojivo do půdy. Nedávné vědecké studie ukázaly, že s pomocí vysoce kvalitního kompostu lze dosáhnout rehabilitaci nemocných a vyčerpaných půd, vrátit jim bývalou plodnost a schopnost reprodukce.

Stále více lidí se přiklání k přírodnímu a jednoduššímu pěstování. Některé k tomu přivádí snaha dělat věci lépe a jednodušše, u někoho je to spíše postupná ztráta fyzických sil věkem. V každém případě se mulčování senem a slámou začíná zabydlovat na záhonech českých zahrádkářů. Postupně objevují výhody takového pěstování zeleniny, ale i révy či péče o ovocné stromy. Ale zároveň s působením na neprobádaném poli permakultury se vynořují nové otázky, na které očekávají od nás, kteří jsme je inspirovali, odpovědi. Jako například: kdy ze záhonů odstranit mulč, který jsme tam nechali na podzim.

Každý rok na jaře zahrádkáři sledují kalendář, předpověď počasí a různé pranostiky a těší se, kdy si poprvé kopnou do země, kdy poprvé vezmou do rukou nůžky nebo vůbec, kdy začnou svoji zahrádku po zimě opět dostávat do formy, sázet sazenice, vysévat semínka nebo vysazovat stromky. A těšit se z toho, jak se vše pěkně rozvíjí. V situaci, kdy teplo může přijít každý rok v jiném termínu, není kalendář nejlepším vodítkem. Mnohem lepší je sledovat přírodu kolem sebe a podle jejích projevů naplánovat jednotlivé práce v zahradě.