Kategorie Stromy, rostliny, květiny

V posledním období je medvědí česnek velmi populární, i když chráněnou bylinkou. Nenajdete populární magazín, časopis nebo televizní pořad, aby se o medvědem česneku nemluvilo, nepsalo a nevzpomínal alespoň jeden recept na jídlo s jeho využitím. Tato bylina chutná i nám, ale není mnoho míst v našem okolí, kam bychom se za ní vypravili. Ani nejsme houbaři, že bychom měli zmapovaný terén v blízkém okolí. Takže jsme byli odkázáni na jeho prodej nebo kdo ze známých se s námi o něj podělil. No konečně už si budeme pěstovat medvědí česnek sami ve své zahradě.

Že je v naší zahradě mnoho věcí postavených na hlavu, to si už naši sousedé zvykli. Občas se zeptají, občas se jen mlčky dívají. Někdy okopírují nebo se inspirují tím, co vidí přes plot. Nevadí nám to, spíše těší. Rádi pomůžeme snížit námahu a zjednodušit práci v zahradě na užitečnou zábavu. Ale to čudo zelené je co? Objevilo se to jednoho dne přibližně uprostřed zahrady a viselo to na konci tyče, která zpevňuje oporu pro kustovnici čínskou. Už v článku o tom jsem psal, že to má svůj účel, ale prozradím ho až později. Ten čas nastal.

Když jsme koupili zahradu, oplocená byla jen spodní polovina. I to byly ploty staré, bylo nám jasné, že do pár let bude třeba ploty nahradit. A když jsme si spočítali, kolik nás bude stát plot o délce 200 metrů, abychom mohli na louce, bývalém sadě, opět vysadit ovocné stromy a nemuseli se bát nájezdu srn a jelenů, bylo nám jasné, že musíme něco vymyslet. A protože jsme naši zahradu chtěli pojmout jako přírodní, začali jsme hledat řešení, jak i oplocení udělat přírodním způsobem. Nabízelo se nám využití mokrých částí pozemku na získání materiál na stavbu plotu a současně využití budoucího plotu jako zdroje zelené hmoty pro kompostování. Inspirováni minulostí i přírodními řešeními v zahraničí jsme se rozhodli kolem horní části zahrady vybudovat ohradu z vrby. Sice to nebude tak rychle, jako postavit klasické oplocení, ale ani nebude tak drahé.

Pokud rádi pijete čaj a dáváte přednost bylinkovým čajům, můžete si koupit v lékárně nebo v obchodech s potravinami hotové sušené bylinky nebo jejich směsi i zabalené v sáčcích i jako volně sypané. Ale pokud máte zahradu, nebo blízko domu louku, mnohem lepší je nasbírat si bylinky a nasušit takové, které rostou ve vašem okolí. Příznivé účinky bylinek na lidský organismus jsou známy již tisíciletí. Vždyť ještě před takovými dvěma sty lety žádné lékárny nebyly a všechny přípravky na léčení pocházeli z přírody. Od té doby se nic nezměnilo, pravda kromě marketingu farmaceutických firem.

Skalky, zídky, terasy a jiné různé převýšení a změny úrovně terénu ozvláštní každou zahradu a zvlášť vyniknou při pěstování bylinek a květin. Jedinečným druhem takových staveb jsou spirály. Budují se nejen z kamenů, ale také z cihel, dřeva, či jiných dostupných materiálů. Přítelkyně si do naší nové zahrady vymyslela kamennou spirálu, na níž by pěstovala různé bylinky a různé květiny. Tak jsem jednu takovou stavbu vybudoval. Kamenná spirála ale má nejen estetický vliv na pěstování v zahradě.

Velikost záhonů pro zeleninu záleží na tom, kolik té zeleniny chcete pěstovat a také na velikosti zahrady. Do velké zahrady umístíte malý záhon snadno, do malé zahrady velký záhon nedáte ani náhodou. A stejná pravidla platí i pro vyvýšené záhony. Nedávno jsme psali o zakládání německé kopy, tedy zjednodušené varianty vyvýšeného záhonu. Dnes si řekneme něco o budování opravdu velkého vyvýšeného záhonu, na kterém můžete pěstovat zeleninu, pokud máte skutečně velkou zahradu. Ty naše měly po 14 m2.

Mulčování, ale i nastílání, se nám v zahradě osvědčilo. Šetří nám to neskutečně mnoho času, námahy i elektrické energie a přitom vypěstujeme mnohem více ovoce i zeleniny. Nejčastěji používáme slámu, kterou jsme si dali do zahrady dovést nebo seno, které si nasušíme z trávy, kterou sami nakosíme. Tak či tak bychom ji museli sekat, ale jelikož nechováme ani zajíce a jiné zvířectvo, museli bychom se jí „nějak“ zbavit, jako sousedé. Takže využíváme odpad a šetříme dvakrát. Ale maliny dostali nyní na jaře něco speciálního.

Ptáte se, j...

Mezi pravidelné povinnosti zahrádkářů a pěstitelů hroznů patří začátkem roku ostříhat révu, aby v létě dobře zarodila a aby nebylo plodů ani málo ani příliš mnoho, aby byly třásně velké a sladké. Pravidelný jarní střih révy zajistí zdraví vinice i úrodu. A i přítelkyně se této činnosti poctivě věnovala. Po dlouhých letech ale letos nebylo třeba u nás stříhat hrozno. Dvacet pět kořenů révy se bude muset obejít bez jejích nůžek. A nehledejte v tom žádnou lenost ani nepřízeň počasí či okolností. Prostě to není třeba.

Zhruba dva měsíce by měly růst sazenice rajčat, než je dáme do země v zahradě. A pokud plánujeme výsadbu sazenic do záhonů v půlce května, v našich zeměpisných šířkách, je polovička března ten správný čas na jejich vysévání. Takže si přítelkyně naplánovala jedno odpoledne po návratu z práce právě práci se substrátem a založením nové sklizně. Papriky a rajčata patří k našim nejoblíbenějším druhům zeleniny, velmi nám chutnají a také jich oba sníme v sezóně neskutečné množství. Ať už samotné, nebo na snídani s domácím kváskový chlebem ale i k masu na grilu v naší zahradě.

Na podzim dozrává množství zeleniny a oblíbeným plodem je dýně. Ne, že by ji lidé až tak rádi jedli. Některým chutná více, jiným méně, já osobně obyčejnou dýni nemusím v žádné podobě. Dýně se využívají na podzimní strašidelné svítící předměty nebo jako dekorace do bytu, ty menší kusy. A že si neseme domů pěknou dekoraci do bytu řekla začátkem zimy i naše sousedka v paneláku, když jsme se vraceli ze zahrady s jednou z hokaido dýní, které jsme po sklizni uložili v domě. A museli jsme jí oponovat.