Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Sláma je asi nejlepší mulčovací materiál v zahradě. Zatímco trávu si můžete v období května až září kdykoliv nakosit – pokud máte dostatečně velkou louku nebo trávník mezi stromy, sláma je dostupná jen po sklizni. Pravda, koupit si ji můžete kdykoliv, ale mimo sezóny je hůře dostupná a také dražší. Proto se vyplatí minimálně roční zásobu si koupit po sklizni a dokud ji spotřebujete, vhodně ji uskladnit. Víte ale, co znamená „vhodně uskladnit slámu“, když ji nepoužíváte jako chovatel, ale jako pěstitel na mulčování?

Většina sedláků b...

Mnohé zahrádkářské autority tvrdí, že pod stromy musí být pokopané. Že i rybíz a angrešt či jiné drobné ovoce musí růst na keřích, které jsou na zrytých / okopáných záhonech. V našich zahradách (té staré a malé i ten nové a velké) však nic takového nenajdete. Nejdříve jsme pro sousedy byli líní, potom divní a nyní se námi inspirují. Přišli na to, že my zbytečnou práci neděláme a tak ji nechtějí dělat ani oni. Vidí, že my máme výsledky i bez toho, abychom dělali něco jen proto, že se to tak vždy dělalo. Už mulčují i stromy.

Když patří hrozny k vašemu oblíbenému ovoci, chcete mít v zahradě vinohrad. Nemusíte pěstovat vinnou révu pro bobule na burčák a víno, abyste měli z hroznů užitek. My dáváme přednost konzumaci zralého čerstvého ovoce před jeho zpracováváním a proto jsme si vybrali několik odrůd hroznů pro pěstování. A jelikož máme zahradu s dostatečně velkou plochou, nemuseli jsme se omezovat v rozloze vinohradu. Nedávno jsem dokončil stavbu celé konstrukce, jejímž základem jsou ocelové sloupy na zemních šroubech. Výstavba není ani fyzicky ani finančně náročná a celou jsem ji dokumentoval fotoaparátem.

Zahrádkářství je jako náboženství. Každý věří něčemu jinému. Pokud věříte na obracení půdy a její rozmrzání, ryjte dále. Pokud vám vrtá v hlavě, jak jiní mohou úspěšně pěstovat zeleninu bez zbytečné dřiny a bolestí zad, můžete to zkusit jinak. Přečtěte si důvody, proč je nerýt lepší. Možná vás to zaujme, možná to vyzkoušíte na malé části vaší zahrady a možná s tím nebudete souhlasit. Na tom však nezáleží. Nerytí funguje a často lépe, než ortodoxní přístup „protože se to tak vždy dělalo“. Permakultura není žádný moderní výmysl, jak často tvrdí média. Je to odkoukané od přírody a ta je tu už miliardy let. Úspěšně.

Chodíváte d...

Mít kočku a psa je rozdíl. Zatímco pes je připraven poslouchat svého pána, vůdce smečky, kočka si vždy dělá jen to, co chce sama. A zejména sousedovic kočky dokáží v zahradě na vesnici pořádně potrápit. Nejen špiní, kde se jim to hodí, ale chodí tudy, kudy si sami vyberou. A neberou ohled na to, zda jste tam právě zasadili nové květiny. Když jste právě v zahradě, můžete kočku odehnat. Ale to neznamená, že když tam nejste, že opět si nepůjde svojí stezkou přes váš záhon nebo tam přijde jiná kočka. Chce to radikálnější způsoby.

Kopřivu u plotů, vedle zídek či na jiných poměrně špatně dostupných místech považuje většina zahradníků za plevel a nemilosrdně jej likviduje. Poučený zahrádkář ale ví, že kopřiva signalizuje kvalitní a výživnou půdu a může být pro svého zahradníka užitečná.

Na vesnici se kočky běžně vyskytují. A chodí po zahradách, nerespektující hranice ani ploty. To by nám ani tak nevadilo, kdyby při tom nezpůsobovaly škody. Museli jsme jejich pohyb nějak zregulovat.

Snaha vybudovat si ve své zahradě vyvýšené záhony může být vedení několika důvody. Nelze totiž říci, že vyvýšené záhony mají jedinou výhodu. A protože každý zahrádkář může mít jiný důvod, pro který touží mít ve své zahradě vyvýšený záhon, mohou se podle toho lišit i rozměry a výšky, ale také tvary vyvýšených záhonů. Nedá se proto říci, který vyvýšený záhon je lepší a proč. Pojďme se nyní společně podívat, kterých sedm důvodů může vést zahrádkáře ke stavbě vyvýšeného záhonu. A který důvod je ten váš.

Dlouhotrvající sucho je pro zahrádkáře jako za trest. Pokud mají dostatek vody, musí dlouho a vydatně zalévat veškerou zeleninu i některé ovoce. A také nově zasazené stromky. Nebo se bez dostatku vody dívat, jak vše živoří a usychá. Tento rok jsou také nádrže na dešťovou vodu téměř zbytečné. Na jaře pršelo málo, voda z nich je už dávno spotřebována. A polévat pitnou vodou je problém. Nejen, že v mnoha vesnicích je v létě takové využívání vody z vodovodu zakázané, ale zejména je to i drahé. Polít dvoje jahody v truhlíku na balkoně se dá, několikarovou zahradu už ale pocítíte i na své peněžence.

Tento rok je léto enormně horké, suché a hlavně dlouhé. Když v druhé polovině června píši tento článek, je to už měsíc, co u nás nepršelo. Před třemi týdny byly nějaké srážky, ale jen lokálně, v některých vesnicích doslova slilo, jinde sprchlo a v naší zahradě nic, ani kapka. Neumím si představit, jak bychom fungovaly ve staré zahradě, odkázáni jen na dešťovou vodu ze střechy chatky v nádrži. Co víme od známých, jsou už dávno bez vody, kterou musí do zahrádky dovážet. My využíváme vodu z vlastní studny, ale hlavně se nám díky důslednému mulčování všech rostlin podařilo snížit spotřebu vody.