Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Když jsme koupili zahradu, oplocená byla jen spodní polovina. I to byly ploty staré, bylo nám jasné, že do pár let bude třeba ploty nahradit. A když jsme si spočítali, kolik nás bude stát plot o délce 200 metrů, abychom mohli na louce, bývalém sadě, opět vysadit ovocné stromy a nemuseli se bát nájezdu srn a jelenů, bylo nám jasné, že musíme něco vymyslet. A protože jsme naši zahradu chtěli pojmout jako přírodní, začali jsme hledat řešení, jak i oplocení udělat přírodním způsobem. Nabízelo se nám využití mokrých částí pozemku na získání materiál na stavbu plotu a současně využití budoucího plotu jako zdroje zelené hmoty pro kompostování. Inspirováni minulostí i přírodními řešeními v zahraničí jsme se rozhodli kolem horní části zahrady vybudovat ohradu z vrby. Sice to nebude tak rychle, jako postavit klasické oplocení, ale ani nebude tak drahé.

Pokud rádi pijete čaj a dáváte přednost bylinkovým čajům, můžete si koupit v lékárně nebo v obchodech s potravinami hotové sušené bylinky nebo jejich směsi i zabalené v sáčcích i jako volně sypané. Ale pokud máte zahradu, nebo blízko domu louku, mnohem lepší je nasbírat si bylinky a nasušit takové, které rostou ve vašem okolí. Příznivé účinky bylinek na lidský organismus jsou známy již tisíciletí. Vždyť ještě před takovými dvěma sty lety žádné lékárny nebyly a všechny přípravky na léčení pocházeli z přírody. Od té doby se nic nezměnilo, pravda kromě marketingu farmaceutických firem.

Skalky, zídky, terasy a jiné různé převýšení a změny úrovně terénu ozvláštní každou zahradu a zvlášť vyniknou při pěstování bylinek a květin. Jedinečným druhem takových staveb jsou spirály. Budují se nejen z kamenů, ale také z cihel, dřeva, či jiných dostupných materiálů. Přítelkyně si do naší nové zahrady vymyslela kamennou spirálu, na níž by pěstovala různé bylinky a různé květiny. Tak jsem jednu takovou stavbu vybudoval. Kamenná spirála ale má nejen estetický vliv na pěstování v zahradě.

Velikost záhonů pro zeleninu záleží na tom, kolik té zeleniny chcete pěstovat a také na velikosti zahrady. Do velké zahrady umístíte malý záhon snadno, do malé zahrady velký záhon nedáte ani náhodou. A stejná pravidla platí i pro vyvýšené záhony. Nedávno jsme psali o zakládání německé kopy, tedy zjednodušené varianty vyvýšeného záhonu. Dnes si řekneme něco o budování opravdu velkého vyvýšeného záhonu, na kterém můžete pěstovat zeleninu, pokud máte skutečně velkou zahradu. Ty naše měly po 14 m2.

Mulčování, ale i nastílání, se nám v zahradě osvědčilo. Šetří nám to neskutečně mnoho času, námahy i elektrické energie a přitom vypěstujeme mnohem více ovoce i zeleniny. Nejčastěji používáme slámu, kterou jsme si dali do zahrady dovést nebo seno, které si nasušíme z trávy, kterou sami nakosíme. Tak či tak bychom ji museli sekat, ale jelikož nechováme ani zajíce a jiné zvířectvo, museli bychom se jí „nějak“ zbavit, jako sousedé. Takže využíváme odpad a šetříme dvakrát. Ale maliny dostali nyní na jaře něco speciálního.

Ptáte se, j...

Mezi pravidelné povinnosti zahrádkářů a pěstitelů hroznů patří začátkem roku ostříhat révu, aby v létě dobře zarodila a aby nebylo plodů ani málo ani příliš mnoho, aby byly třásně velké a sladké. Pravidelný jarní střih révy zajistí zdraví vinice i úrodu. A i přítelkyně se této činnosti poctivě věnovala. Po dlouhých letech ale letos nebylo třeba u nás stříhat hrozno. Dvacet pět kořenů révy se bude muset obejít bez jejích nůžek. A nehledejte v tom žádnou lenost ani nepřízeň počasí či okolností. Prostě to není třeba.

Zhruba dva měsíce by měly růst sazenice rajčat, než je dáme do země v zahradě. A pokud plánujeme výsadbu sazenic do záhonů v půlce května, v našich zeměpisných šířkách, je polovička března ten správný čas na jejich vysévání. Takže si přítelkyně naplánovala jedno odpoledne po návratu z práce právě práci se substrátem a založením nové sklizně. Papriky a rajčata patří k našim nejoblíbenějším druhům zeleniny, velmi nám chutnají a také jich oba sníme v sezóně neskutečné množství. Ať už samotné, nebo na snídani s domácím kváskový chlebem ale i k masu na grilu v naší zahradě.

Na podzim dozrává množství zeleniny a oblíbeným plodem je dýně. Ne, že by ji lidé až tak rádi jedli. Některým chutná více, jiným méně, já osobně obyčejnou dýni nemusím v žádné podobě. Dýně se využívají na podzimní strašidelné svítící předměty nebo jako dekorace do bytu, ty menší kusy. A že si neseme domů pěknou dekoraci do bytu řekla začátkem zimy i naše sousedka v paneláku, když jsme se vraceli ze zahrady s jednou z hokaido dýní, které jsme po sklizni uložili v domě. A museli jsme jí oponovat.

Když jsme během zimy a začátkem roku plánovali, jak budeme stěhovat stromy a keře z malé zahrádky do nové zahrady, bylo nám jasné, že některé dřeviny se přestěhovat nedají. Na druhou stranu například při hrozně jsme při zimním střihu z oblíbených odrůd zasadili větvičky a očekávali jejich zakořenění. Veškerou tuto práci si vzala na starosti přítelkyně. A tak jak si namnožila révu, pustila se i do množení lísky, aby i v nové zahradě jsme si mohli pochutnávat na skvělých oříšcích.

Mezi stálezelené patří jehličnany i listnáče, které na podzim neopadávají. Chcete – li si je pořídit na zahradu, nejlepším časem pro výsadbu je konec září a říjen.