Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Na vesnici se kočky běžně vyskytují. A chodí po zahradách, nerespektující hranice ani ploty. To by nám ani tak nevadilo, kdyby při tom nezpůsobovaly škody. Museli jsme jejich pohyb nějak zregulovat.

Snaha vybudovat si ve své zahradě vyvýšené záhony může být vedení několika důvody. Nelze totiž říci, že vyvýšené záhony mají jedinou výhodu. A protože každý zahrádkář může mít jiný důvod, pro který touží mít ve své zahradě vyvýšený záhon, mohou se podle toho lišit i rozměry a výšky, ale také tvary vyvýšených záhonů. Nedá se proto říci, který vyvýšený záhon je lepší a proč. Pojďme se nyní společně podívat, kterých sedm důvodů může vést zahrádkáře ke stavbě vyvýšeného záhonu. A který důvod je ten váš.

Dlouhotrvající sucho je pro zahrádkáře jako za trest. Pokud mají dostatek vody, musí dlouho a vydatně zalévat veškerou zeleninu i některé ovoce. A také nově zasazené stromky. Nebo se bez dostatku vody dívat, jak vše živoří a usychá. Tento rok jsou také nádrže na dešťovou vodu téměř zbytečné. Na jaře pršelo málo, voda z nich je už dávno spotřebována. A polévat pitnou vodou je problém. Nejen, že v mnoha vesnicích je v létě takové využívání vody z vodovodu zakázané, ale zejména je to i drahé. Polít dvoje jahody v truhlíku na balkoně se dá, několikarovou zahradu už ale pocítíte i na své peněžence.

Tento rok je léto enormně horké, suché a hlavně dlouhé. Když v druhé polovině června píši tento článek, je to už měsíc, co u nás nepršelo. Před třemi týdny byly nějaké srážky, ale jen lokálně, v některých vesnicích doslova slilo, jinde sprchlo a v naší zahradě nic, ani kapka. Neumím si představit, jak bychom fungovaly ve staré zahradě, odkázáni jen na dešťovou vodu ze střechy chatky v nádrži. Co víme od známých, jsou už dávno bez vody, kterou musí do zahrádky dovážet. My využíváme vodu z vlastní studny, ale hlavně se nám díky důslednému mulčování všech rostlin podařilo snížit spotřebu vody.

Při diskusích o naší zahradě jsem slyšel i takové argumenty, že vyvýšený záhon je problém, protože se v něm nedá rýt. Přiznám se, že jsem nad tím nikdy neuvažoval, protože v naší zahradě neryjeme nejen vyvýšené záhony, ale neryjeme vůbec. Může se to zdát jako zahradnické kacířství, ale je to tak. Pěstujeme nejen ovoce, ale i zeleninu, dokonce na několika druzích ploch a ani jednu neryjeme. Nepotřebujeme to. Naše pěstitelské plochy jsou kypré a úrodné i bez rýče či motyky. Jak je to možné?

V posledním období je medvědí česnek velmi populární, i když chráněnou bylinkou. Nenajdete populární magazín, časopis nebo televizní pořad, aby se o medvědem česneku nemluvilo, nepsalo a nevzpomínal alespoň jeden recept na jídlo s jeho využitím. Tato bylina chutná i nám, ale není mnoho míst v našem okolí, kam bychom se za ní vypravili. Ani nejsme houbaři, že bychom měli zmapovaný terén v blízkém okolí. Takže jsme byli odkázáni na jeho prodej nebo kdo ze známých se s námi o něj podělil. No konečně už si budeme pěstovat medvědí česnek sami ve své zahradě.

Že je v naší zahradě mnoho věcí postavených na hlavu, to si už naši sousedé zvykli. Občas se zeptají, občas se jen mlčky dívají. Někdy okopírují nebo se inspirují tím, co vidí přes plot. Nevadí nám to, spíše těší. Rádi pomůžeme snížit námahu a zjednodušit práci v zahradě na užitečnou zábavu. Ale to čudo zelené je co? Objevilo se to jednoho dne přibližně uprostřed zahrady a viselo to na konci tyče, která zpevňuje oporu pro kustovnici čínskou. Už v článku o tom jsem psal, že to má svůj účel, ale prozradím ho až později. Ten čas nastal.

Když jsme koupili zahradu, oplocená byla jen spodní polovina. I to byly ploty staré, bylo nám jasné, že do pár let bude třeba ploty nahradit. A když jsme si spočítali, kolik nás bude stát plot o délce 200 metrů, abychom mohli na louce, bývalém sadě, opět vysadit ovocné stromy a nemuseli se bát nájezdu srn a jelenů, bylo nám jasné, že musíme něco vymyslet. A protože jsme naši zahradu chtěli pojmout jako přírodní, začali jsme hledat řešení, jak i oplocení udělat přírodním způsobem. Nabízelo se nám využití mokrých částí pozemku na získání materiál na stavbu plotu a současně využití budoucího plotu jako zdroje zelené hmoty pro kompostování. Inspirováni minulostí i přírodními řešeními v zahraničí jsme se rozhodli kolem horní části zahrady vybudovat ohradu z vrby. Sice to nebude tak rychle, jako postavit klasické oplocení, ale ani nebude tak drahé.

Pokud rádi pijete čaj a dáváte přednost bylinkovým čajům, můžete si koupit v lékárně nebo v obchodech s potravinami hotové sušené bylinky nebo jejich směsi i zabalené v sáčcích i jako volně sypané. Ale pokud máte zahradu, nebo blízko domu louku, mnohem lepší je nasbírat si bylinky a nasušit takové, které rostou ve vašem okolí. Příznivé účinky bylinek na lidský organismus jsou známy již tisíciletí. Vždyť ještě před takovými dvěma sty lety žádné lékárny nebyly a všechny přípravky na léčení pocházeli z přírody. Od té doby se nic nezměnilo, pravda kromě marketingu farmaceutických firem.

Skalky, zídky, terasy a jiné různé převýšení a změny úrovně terénu ozvláštní každou zahradu a zvlášť vyniknou při pěstování bylinek a květin. Jedinečným druhem takových staveb jsou spirály. Budují se nejen z kamenů, ale také z cihel, dřeva, či jiných dostupných materiálů. Přítelkyně si do naší nové zahrady vymyslela kamennou spirálu, na níž by pěstovala různé bylinky a různé květiny. Tak jsem jednu takovou stavbu vybudoval. Kamenná spirála ale má nejen estetický vliv na pěstování v zahradě.