Když jsme koupili zahradu, oplocená byla jen spodní polovina. I to byly ploty staré, bylo nám jasné, že do pár let bude třeba ploty nahradit. A když jsme si spočítali, kolik nás bude stát plot o délce 200 metrů, abychom mohli na louce, bývalém sadě, opět vysadit ovocné stromy a nemuseli se bát nájezdu srn a jelenů, bylo nám jasné, že musíme něco vymyslet. A protože jsme naši zahradu chtěli pojmout jako přírodní, začali jsme hledat řešení, jak i oplocení udělat přírodním způsobem. Nabízelo se nám využití mokrých částí pozemku na získání materiál na stavbu plotu a současně využití budoucího plotu jako zdroje zelené hmoty pro kompostování. Inspirováni minulostí i přírodními řešeními v zahraničí jsme se rozhodli kolem horní části zahrady vybudovat ohradu z vrby. Sice to nebude tak rychle, jako postavit klasické oplocení, ale ani nebude tak drahé.

To ale neznamená, že na plot z vrby nepotřebujete hodně materiálu. Potřebujete. My jsme to věděli a jak mnoho, to jsme se dozvěděli toto jaro. Jak jsem říkal nedávno kamarádovi, který s manželkou přišel k nám do přírodní zahrady na exkurzi, každá věc u nás v zahradě má nejméně tři druhy využití. A platí to i pro vrby. Už loni na jaře jsme koupili 250 kusů kalibrovaných vrbových sazenic průměru 12-18 mm a délce 30 cm a zasadili je nejprve na všechny zamokřené místa v zahradě a zbytek vedle jižního plotu. Velké množství vrb spotřebuje velké množství vody, takže jsme získali sucho tam, kde v minulosti voda stála. Zelená zástěna hustě uměle vysazených rostlin nás chránila od výhledů do bordelu u sousedů. Produkovat budou hůlky na stavbu oplocení, později i různých zástěn a vrbových výrobků a zbytek skončí v štěpkovači při výrobě suroviny do kompostéru nebo jako zásyp podmáčených částí dvora na podzim. První rok jsme museli dřevní štěpku koupit.

Už první podzim dorostly proutky i nad dva a půl metru délky. Ale jen některé. Byly i takové, co měli sotva půldruhého metru. Z 250 sazenic jsme měli na jaře asi sto proutků potřebné délky na výsadbu plotu. Začali jsme asi později, než bylo ideální, neboť vrby nám mezitím rozkvetly.

Rozhodli jsme se stavět dvojitý vyplétaný kosočtvercový plot o výšce 180 cm. Vršek proutků má být zahnutý, aby nerostly do nebe a nebylo nutné je v té výšce stříhat a udržovat. Navíc jsme plot stavěli ve svahu s proměnlivým sklonem kolem 30 °. Z prvního sázení jsme měli odzkoušené, že netřeba kopat žádné stružky ani díry, ale že stačí akumulátorovou vrtačkou s 60 cm dlouhým vrtákem průměru 12 mm navrtat díru a do ní zatlačit proutek, jehož konec je „namočený“ do práškového aktivátoru zakořenění. Při té délce by měl být proutek v zemi alespoň půl metru a zatlačit ho tam nám dalo občas fušku i dvěma.

Správný úhel 60 ° vůči vodorovné úrovni jsem nastavoval pomocí úhloměru s odečtením nebo přičtením aktuálního úhlu sklonu svahu. Vzdálenost vrb 20 cm od sebe jsem nastavoval samozřejmě šablonou. Dva proutky směřují napravo, dva nalevo, ty mají vrtané díry do země před prvními proutky. Dvojice vrbových proutků jsou nad zemí se sousedními propletené do sítě, pro jistotu jsme je v místě překřížení spojily vinařskými pásky (tenký drátek v papíru).

Samozřejmě, že jsme si nejprve určili rovinu vrbového plotu tak, že jsme spojili dva hraniční body pozemku napnutým provázkem a vrby sázeli před provázek, aby rostliny byly na našem pozemku. Ze stovky proutků nám vyšlo šest metrů přírodní ohrady.

Po více než měsíci od výsadby je jasné, že se neuchytila asi čtvrtina sazenic. Částečně za to může suchý duben, i když jsme vrby polévali, ale i to, že jsme sázeli proutky s květinami. Příště musíme proutky sklízet dříve, necháme je měsíc uložené v kamenném domě, dokud půjdou ve správný čas do země.

Jak se ukazuje koncem května, nové proutky ze seříznutých vrb rostou velmi dobře a rychle a také jich je mnohem více, než loni. A také malé proutky dorůstají do potřebné délky. Tak snad příští rok postavíme podstatně větší kus vrbového plotu. Mimo jiné jsme z našich různé křivých a jinak na plot nevhodných prutů vyrobili dalších 150 sazenic na další vlhké místo u domu, abychom podpořili růst dalšího materiálu na oplocení budoucího ovocného sadu.