Články označené jako úspora

Kopřivu u plotů, vedle zídek či na jiných poměrně špatně dostupných místech považuje většina zahradníků za plevel a nemilosrdně jej likviduje. Poučený zahrádkář ale ví, že kopřiva signalizuje kvalitní a výživnou půdu a může být pro svého zahradníka užitečná.

Je to skvělý pocit, když položíte na talíř věci, které jste si vypěstovali svými rukami ve vlastní zahradě. Nejste odkázán na to, zda v obchodech mají čerstvé potraviny nebo ne, zda ve Španělsku byla úroda, cestou se nepokazil kamion nebo lidé před svátky vykoupí obchody. A do jisté míry nejste závislý ani na tom, zda máte práci a pravidelnou mzdu. Dobrý pocit doprovází vynikající chuť ve vlastní zahradě vypěstované zeleniny, kterou může umocnit i doma pečený kváskový chléb. Takovou snídani já teď mívám téměř každý den.

Z jednoho TV pořadu si pamatuji údaj, že před začátkem 2. světové války pracovalo v zemědělství 50% Američanů a nyní jen 2%. Přitom teď je obyvatel USA určitě více a známé jsou případy, kdy se přebytky úrody házeli do moře, aby se nesnížila cena produkce. Každý bude hodnotit tuto skutečnost jinak. Někoho zaujme to enormní zvýšení efektivity práce v zemědělství, někdo vidí prudké snížení námahy. A já vidím prudký nárůst počtu lidí, závislých na dodávkách potravin od někoho cizího. A něco podobného se nestalo jen v USA, ale i v Evropě, děje se to i u nás. Stačilo pětadvacet let od převratu a mají nás v hrsti. Tedy vás mají v hrsti.

Svět je plný solárních zařízení. Solární elektrárny namísto obilných polí, solární osvětlení, solární letadla, solární vojávímco. Ale slyšeli jste i tom, že by Slunce pohánělo kolečko? Elektrické kolečko samozřejmě. Tak o elektrickém kolečku Motúčko jsem psal i já, je to naše standardní vybavení zahrady. Ale umíte si představit toto elektrické kolečko na solární pohon? Jaké velký by musely být solární články, aby dodaly dost energie pro napájení silného elektromotoru? Umíte si představit kolečko jako solární plachetnici? Nebo jak vlastně může Slunce napájet elektrické kolečko?

Tento rok je léto enormně horké, suché a hlavně dlouhé. Když v druhé polovině června píši tento článek, je to už měsíc, co u nás nepršelo. Před třemi týdny byly nějaké srážky, ale jen lokálně, v některých vesnicích doslova slilo, jinde sprchlo a v naší zahradě nic, ani kapka. Neumím si představit, jak bychom fungovaly ve staré zahradě, odkázáni jen na dešťovou vodu ze střechy chatky v nádrži. Co víme od známých, jsou už dávno bez vody, kterou musí do zahrádky dovážet. My využíváme vodu z vlastní studny, ale hlavně se nám díky důslednému mulčování všech rostlin podařilo snížit spotřebu vody.

Když jsme koupili zahradu, oplocená byla jen spodní polovina. I to byly ploty staré, bylo nám jasné, že do pár let bude třeba ploty nahradit. A když jsme si spočítali, kolik nás bude stát plot o délce 200 metrů, abychom mohli na louce, bývalém sadě, opět vysadit ovocné stromy a nemuseli se bát nájezdu srn a jelenů, bylo nám jasné, že musíme něco vymyslet. A protože jsme naši zahradu chtěli pojmout jako přírodní, začali jsme hledat řešení, jak i oplocení udělat přírodním způsobem. Nabízelo se nám využití mokrých částí pozemku na získání materiál na stavbu plotu a současně využití budoucího plotu jako zdroje zelené hmoty pro kompostování. Inspirováni minulostí i přírodními řešeními v zahraničí jsme se rozhodli kolem horní části zahrady vybudovat ohradu z vrby. Sice to nebude tak rychle, jako postavit klasické oplocení, ale ani nebude tak drahé.

Zahrada a domácí dílna představuje náročné prostředí pro každý fotoaparát. Nebyl bych to věděl, kdybych se nebyl přesvědčil na vlastní kůži, či spíše na vlastní peněžence. Když jsme malou zahrádku vyměnili za velkou, bylo v ní hodně práce a tím i mnoho inspirace pro tento magazín. A abych dokumentoval v článcích všechno, co jsme v nové zahradě udělali, fotografoval jsem. To jsem ještě netušil, jakou spotřebu foťáku budu mít. Proč?

O stavbě plotů na sloupech ukotvených v zemních šroubech jsem tu psal několikrát. Rád používám tento způsob, protože výrazně šetří námahu i čas. Ale ploty to nejsou jen svislé sloupy. Kvalitní plot potřebuje i vzpěry sloupů, aby se neohýbali. Jak se to dá udělat bez betonování?

Velikost záhonů pro zeleninu záleží na tom, kolik té zeleniny chcete pěstovat a také na velikosti zahrady. Do velké zahrady umístíte malý záhon snadno, do malé zahrady velký záhon nedáte ani náhodou. A stejná pravidla platí i pro vyvýšené záhony. Nedávno jsme psali o zakládání německé kopy, tedy zjednodušené varianty vyvýšeného záhonu. Dnes si řekneme něco o budování opravdu velkého vyvýšeného záhonu, na kterém můžete pěstovat zeleninu, pokud máte skutečně velkou zahradu. Ty naše měly po 14 m2.

Žádný majitel zahrady, ať už malé nebo velké, se nevyhne potřebě chránit ji před nepovolanými návštěvníky. Proti lidem, kteří tam nemají co hledat, i proti zvěři, která si v zahradě hledá potravu, ochráníme zahradu plotem. A abychom mohli postavit plot, musíme postavit nejprve jednotlivé sloupy. Vybudování plotu představuje dlouhodobou investici a také vyžaduje nemalé úsilí. Dnes ale s použitím nových technologií a postupů nemusíte organizovat brigádu velkého počtu lidí a brát si v práci dovolenou. Plot postavíte snadněji a rychleji, než si nyní představujete. A ani na odlehlých koncích zahrady nemusíte řešit přívod elektrické energie a dopravu strojů nebo těžkých materiálů. My jsme si zatím vždy vystačili dva, v trojici nám to samozřejmě šlo lépe.