Letošní rok přeje bohaté úrodě nejen zeleniny a ovoce, ale i dřevinám. Trvalé teplo, pravidelné deště a vrby skutečně rostly jako z vody. Bylo potřeba přistoupit k jejich redukci, abychom předešli případným problémům. K zimnímu sběru vrbových prutů jsme přidali i letní mezisběr.
Po delším čase nás navštívil náš kamarád stavař, se kterým jsem konzultoval stav domu před jeho koupí, sám zahrádkář a pěstitel. A vedle jiných témat ohledem permakultury vs. orebného hospodaření přišla řeč i na plzáky, které trápí letos každého bez rozdílu způsobu pěstování.
Loňský rok ukončil sezónu pěstování zeleniny o něco dřív, než po jiné roky, kdy jsme vydrželi až do 17. listopadu. Na rozdíl od sousedů, kteří končí sezonu pěstování zeleniny podle kalendáře už z září, my pěstujeme papriky, rajčata a okurky, ale i jinou zeleninu, až do té doby, co to počasí dovolí. Protože nejlépe se zelenina „skladuje“ přímo na záhonu. Ale mráz nevydrží a tehdy ji musíme úplně obrat.
Ořechy všeobecně patří k plodům, které se dobře a lehce skladují, dokonce bez potřeby trvalého přísunu energie. A jako potravina jsou velmi výživné a hodnotné. A aby člověk „nedával všechna vejce do jednoho košíku“, tak kromě vlašských ořechů pěstujeme i lískové ořechy. A chceme jich pěstovat víc.