V posledním období je medvědí česnek velmi populární, i když chráněnou bylinkou. Nenajdete populární magazín, časopis nebo televizní pořad, aby se o medvědem česneku nemluvilo, nepsalo a nevzpomínal alespoň jeden recept na jídlo s jeho využitím. Tato bylina chutná i nám, ale není mnoho míst v našem okolí, kam bychom se za ní vypravili. Ani nejsme houbaři, že bychom měli zmapovaný terén v blízkém okolí. Takže jsme byli odkázáni na jeho prodej nebo kdo ze známých se s námi o něj podělil. No konečně už si budeme pěstovat medvědí česnek sami ve své zahradě.

Medvědí česnek je jarní cibulovina se specifickými nároky na půdu, vláhu i stín. Neroste kdekoliv a je chráněna, nelze ji jen tak vykopat a přenést jinam. Konzumujú se jí sytě zelené listy s chutí a vůní česneku. Zpracované na pesto, jako přívarek, jako součást jiných jídel, jako koření.

Na jaře loňského roku jsme vyseli semínka medvědího česneku na vlhké a stinné místo, kde jsme si mysleli, že by se mu mohlo dařit. Nic. Ani nevyklíčil. Pak se nám podařilo sehnat sazeničky v jednom zahradnictví. Přítelkyně je zasadila na jiné místo, stejně vlhké, v létě ráno a večer slunné místo, přes den ve stínu.

Stále nebylo nic pořádně vidět. Až na jaře se objevily první malé nesmělé lístky a později již bylo jasně poznat, že medvědí česnek se udomácnil v naší zahradě. Nechali jsme ho trochu podrůst, než jsme ochutnali, jak chutná ten náš medvědí česnek. Skvěle 😉

Mezitím se trochu rozrostl, posilnil, začíná kvést. Asi mu přítelkyně našla opravdu dobré místo. Stále je ve stínu sousedovy přístavby, stále má dost vody z podzemního proudu, který se zastavuje o základy té přístavby a přemokřuje půdu v okolí.

Těšíme se z něj a doufáme, že příští rok si budeme moci dopřát mnohem více chutných listů.