Kategorie Stromy, rostliny, květiny

Velikost záhonů pro zeleninu záleží na tom, kolik té zeleniny chcete pěstovat a také na velikosti zahrady. Do velké zahrady umístíte malý záhon snadno, do malé zahrady velký záhon nedáte ani náhodou. A stejná pravidla platí i pro vyvýšené záhony. Nedávno jsme psali o zakládání německé kopy, tedy zjednodušené varianty vyvýšeného záhonu. Dnes si řekneme něco o budování opravdu velkého vyvýšeného záhonu, na kterém můžete pěstovat zeleninu, pokud máte skutečně velkou zahradu. Ty naše měly po 14 m2.

Mulčování, ale i nastílání, se nám v zahradě osvědčilo. Šetří nám to neskutečně mnoho času, námahy i elektrické energie a přitom vypěstujeme mnohem více ovoce i zeleniny. Nejčastěji používáme slámu, kterou jsme si dali do zahrady dovést nebo seno, které si nasušíme z trávy, kterou sami nakosíme. Tak či tak bychom ji museli sekat, ale jelikož nechováme ani zajíce a jiné zvířectvo, museli bychom se jí „nějak“ zbavit, jako sousedé. Takže využíváme odpad a šetříme dvakrát. Ale maliny dostali nyní na jaře něco speciálního.

Ptáte se, j...

Mezi pravidelné povinnosti zahrádkářů a pěstitelů hroznů patří začátkem roku ostříhat révu, aby v létě dobře zarodila a aby nebylo plodů ani málo ani příliš mnoho, aby byly třásně velké a sladké. Pravidelný jarní střih révy zajistí zdraví vinice i úrodu. A i přítelkyně se této činnosti poctivě věnovala. Po dlouhých letech ale letos nebylo třeba u nás stříhat hrozno. Dvacet pět kořenů révy se bude muset obejít bez jejích nůžek. A nehledejte v tom žádnou lenost ani nepřízeň počasí či okolností. Prostě to není třeba.

Zhruba dva měsíce by měly růst sazenice rajčat, než je dáme do země v zahradě. A pokud plánujeme výsadbu sazenic do záhonů v půlce května, v našich zeměpisných šířkách, je polovička března ten správný čas na jejich vysévání. Takže si přítelkyně naplánovala jedno odpoledne po návratu z práce právě práci se substrátem a založením nové sklizně. Papriky a rajčata patří k našim nejoblíbenějším druhům zeleniny, velmi nám chutnají a také jich oba sníme v sezóně neskutečné množství. Ať už samotné, nebo na snídani s domácím kváskový chlebem ale i k masu na grilu v naší zahradě.

Na podzim dozrává množství zeleniny a oblíbeným plodem je dýně. Ne, že by ji lidé až tak rádi jedli. Některým chutná více, jiným méně, já osobně obyčejnou dýni nemusím v žádné podobě. Dýně se využívají na podzimní strašidelné svítící předměty nebo jako dekorace do bytu, ty menší kusy. A že si neseme domů pěknou dekoraci do bytu řekla začátkem zimy i naše sousedka v paneláku, když jsme se vraceli ze zahrady s jednou z hokaido dýní, které jsme po sklizni uložili v domě. A museli jsme jí oponovat.

Když jsme během zimy a začátkem roku plánovali, jak budeme stěhovat stromy a keře z malé zahrádky do nové zahrady, bylo nám jasné, že některé dřeviny se přestěhovat nedají. Na druhou stranu například při hrozně jsme při zimním střihu z oblíbených odrůd zasadili větvičky a očekávali jejich zakořenění. Veškerou tuto práci si vzala na starosti přítelkyně. A tak jak si namnožila révu, pustila se i do množení lísky, aby i v nové zahradě jsme si mohli pochutnávat na skvělých oříšcích.

Mezi stálezelené patří jehličnany i listnáče, které na podzim neopadávají. Chcete – li si je pořídit na zahradu, nejlepším časem pro výsadbu je konec září a říjen.

Každý správný zahrádkář pěstuje na své zahradě nějaké ovoce. Ať už je to třeba jen rybíz či angrešt, švestky či jiné plodiny. Většina plodů se obvykle zkonzumuje přímo, nebo se zužitkuje lisováním na mošty, na výrobu džemů, marmelád či jiných pochutin.

Vysazování ovocných stromků patří k nejdůležitějším činnostem při budování zahrady. Stromy ji ovlivní na dlouhé roky a většinou i pro několik generací. Proto je potřeba výsadbě věnovat velkou péči, výběrů druhů a místu výsadby. To je již ale jiné téma.

Plevel je odvěkým nepřítelem všech zahrádkářů. Pokud se člověk nevěnuje pravidelnému pletí a odstraňování plevelů i s kořínky, v krátkém čase může mít zaplevelené všechny pracně upravené záhony.