Mezi pravidelné povinnosti zahrádkářů a pěstitelů hroznů patří začátkem roku ostříhat révu, aby v létě dobře zarodila a aby nebylo plodů ani málo ani příliš mnoho, aby byly třásně velké a sladké. Pravidelný jarní střih révy zajistí zdraví vinice i úrodu. A i přítelkyně se této činnosti poctivě věnovala. Po dlouhých letech ale letos nebylo třeba u nás stříhat hrozno. Dvacet pět kořenů révy se bude muset obejít bez jejích nůžek. A nehledejte v tom žádnou lenost ani nepřízeň počasí či okolností. Prostě to není třeba.

Starou zahradu už nemáme a stříhání révy je tak na novém majiteli. Pravda, pokud ještě nějaké hrozno v zahradě zůstalo. Z informací, které máme z doslechu, ji předělávají na odpočinkovou zahradu s plotem a trávníkem, po naší permakulturní zahradě zřejmě nezůstane ani památka. Může nám to být líto, ale nový majitel zahrady má právo přizpůsobit si ji svým představám.

A v naší nové zahradě jsou loni zasazeny kořeny révy ještě malé na to, aby se na nich dělal klasický střih. Letos budou rostlinky zastřižené tak, aby se vytvořil nízký kmínek a až v dalším roce přijde na řadu stříhání na tažeň a čípek.

Dokonce jsem ještě ani nenatáhl na sloupy vodicí dráty, budu to dělat asi až v létě. Jelikož ale réva je ještě malá a ani ji nebudeme stříhat, znamená to, že budeme mít málo rostlinného materiálu. Vždyť víte, jaká spousta větviček po stříhání vinohradu zůstává. A my plánujeme z větviček dělat štěpku. Využíváme ji na mulčování nebo zasypání rozmokřeného trávníku po silných deštích. Přijde mi to lepší řešení, než hnojení množstvím štěrku.

Vše má pozitiva i negativa. Letos nestříháme révu, ale ani nemáme štěpku. A ani hroznů si letos neužijeme. S tím jsme ale počítali při koupi zahrady. I proto jsme hned v první podzim vysadili hrozny, abychom co nejdříve dopěstovali první úrodu.