Když jsme během zimy a začátkem roku plánovali, jak budeme stěhovat stromy a keře z malé zahrádky do nové zahrady, bylo nám jasné, že některé dřeviny se přestěhovat nedají. Na druhou stranu například při hrozně jsme při zimním střihu z oblíbených odrůd zasadili větvičky a očekávali jejich zakořenění. Veškerou tuto práci si vzala na starosti přítelkyně. A tak jak si namnožila révu, pustila se i do množení lísky, aby i v nové zahradě jsme si mohli pochutnávat na skvělých oříšcích.

Jelikož jsme podobný problém nikdy neřešili, prolistovala přítelkyně své knihy i nahlédla do útrob internetu, aby zjistila, zda už někdo podobnou úlohu neřešil a s jakým výsledkem. A jeden úspěšný postup množení lísek se rozhodla sama vyzkoušet. Nám se ho podařilo také úspěšně zopakovat a nyní vám ho nabízím.

Na jaře z košaté lísky seřízla několik krajních větví pár centimetrů nad zemí a pak tyto konečky zahrnula jemnou zeminou z kompostoviště. V průběhu roku se pak ze země začaly vynořovat malé větvičky.

Ze seříznutých konců větví se pod náspem substrátu začaly vytvářet jemné kořínky a z nich vyrůstali nové rostliny. Na podzim jsme zeminu opatrně odhrabali, uvolnili kořínky i nové rostlinky. Na závěr stačilo odstřihnout od původně ořezaných bočních větví nové rostlinky spolu s kořínky a přenést je na nové místo.

Nám se podařilo takto získat ze tří odříznutých větví pět nových sazenic lísky. Tři skutečně velké a dvě drobné. Podělili jsme se s našimi sousedy, kteří nám nedávno dali sazenice přebytečných malin a tři lísky jsme si zasadili nedaleko budoucí vinice v naší nové zahradě. Věříme, že se uchytí všechny tři a doplní čtvrtou na jaře koupenou lísku o něco vyšší v ovocném sadu.

A příští sezónu už snad budeme louskat první oříšky. Zcela jistě je nebude tolik, kolik nám dávala líska ve staré zahradě, ale v nové zahradě máme skvělou zemi i dostatek vody, tak se zcela jistě velmi rychle rozrostou a rozkošatí.