Zhruba dva měsíce by měly růst sazenice rajčat, než je dáme do země v zahradě. A pokud plánujeme výsadbu sazenic do záhonů v půlce května, v našich zeměpisných šířkách, je polovička března ten správný čas na jejich vysévání. Takže si přítelkyně naplánovala jedno odpoledne po návratu z práce právě práci se substrátem a založením nové sklizně. Papriky a rajčata patří k našim nejoblíbenějším druhům zeleniny, velmi nám chutnají a také jich oba sníme v sezóně neskutečné množství. Ať už samotné, nebo na snídani s domácím kváskový chlebem ale i k masu na grilu v naší zahradě.

Takže výsadbový substrát šel do sadbovačů, do nich drobné semínka z keříkových i divokých rajčat z loňské bohaté úrody a po jemném orosení rozprašovačem, aby semínka nebyly vyplaveny proudem vody ze substrátu, byly plastovým průsvitným víkem přikryté nádoby umístěné na jižní okno našeho bytu. Zde budou mít dostatek světla i své mikroklima pro klíčení a následný růst.

Kromě zeleniny na zahradě pěstujeme i cherry rajčata na balkoně v truhlících, ideální na snídani, čerstvě utržené. V zahradě mají rajčata své místo nejen na vyvýšených záhonech, které jsem pro tento rok připravil už oba, ale i na jiných záhonech po celé zahradě. Zajišťujeme tak dostatek rostlin a tím i úrody, ale bez souvislých monokulturních ploch, které by decimovaly škůdci.

Pokud vysejete rajčata později, nic se nestane, vyklíčí i tak. Jen i do záhonu je zasadíte o něco později a tedy si zkrátíte vegetační období. Pokud ale by náhodou byl velmi studený začátek května, i tak všichni budou sázet rajčata později.

Když se naučíte pěstovat si sazenice ze semen, nebudete závislý od toho, co koupíte na trhu, jakou odrůdu budou nabízet. A navíc pěstování vlastních sazenic je podstatně levnější, než jejich nákup. Když jich potřebujete takových padesát, jak my, tak už je úspora zajímavá. Přitom jedinou péčí o sazenice je jejich opatrné a pravidelné zavlažování.