Každý správný zahrádkář pěstuje na své zahradě nějaké ovoce. Ať už je to třeba jen rybíz či angrešt, švestky či jiné plodiny. Většina plodů se obvykle zkonzumuje přímo, nebo se zužitkuje lisováním na mošty, na výrobu džemů, marmelád či jiných pochutin.

Často ale po sklizni zůstanou nějaké přebytky, se kterými si nevíme rady. Což je třeba využít k výrobě dobrého domácího vína nebo ovocného likéru? Je to jednoduché a přitom nic nepřijde na zmar.

Rybízové víno

Je zřejmě nejčastějším a nejtradičnějším produktem, který lze vyrobit podle nejrůznější receptů. Základem je vždy červený, bílý nebo černý rybíz. Ideální je ovšem kombinace červeného a černého rybízu v poměru cca 1:1. Rybíz nejprve řádné opláchneme pod tekoucí vodou, zbavíme jej stopek a pak je nasypeme do demižonu nebo do 3 až 5 litrové zavařovací lahve.

Recepty na množství dalších ingrediencí se různí. Vždy ovšem nesmí chybět cukr – jemný krystal, neboť rybíz sám o sobě je poměrně kyselý a kyselé víno jak známo není příliš chutné. Obvyklý poměr bývá 1 až 1,5 kg cukru na 3 kg rybízu. K tomuto množství pak přilijeme asi 2,5 litru převařené a vychladlé vody. Nakonec můžeme přidat 1-2 hřebíčky a malou lžičku skořice. Nakonec to podstatné, co z této směsi učiní víno, a sice kvasinky. Na balení zakoupené v drogerii nebo supermarketu najdeme správné dávkování a způsob použití. Pokud jsou kvasinky v sušeném stavu, nasypeme je nejprve do misky a přidáme trochu ovocné šťávy. Kvašení nastane brzy a nejpozději do 12 hodin musíme kvasinky přidat k připravené směsi v lahvi.

Pak ji zbývá pouze otvor uzavřít buď korkovým uzávěrem nebo celofánem s malým otvorem uprostřed. Do něho vsuneme buď kvasnou trubičku naplněnou troškou vody nebo kvasný klobouček. Abychom zabránili přístupu vzduchu kolem otvoru, musíme jej řádně utěsnit voskem nebo modelínou. Na prvních několik dnů dáme lahev na sluníčko, abychom urychlili kvasný proces. Až skončí bouřlivé kvašení, přeneseme budoucí víno do temnější a chladnější místnosti, kde je ponecháme zhruba jeden měsíc. Poté víno přemístíme pomocí hadičky například do velkého hrnce a po vypláchnutí lahve je vrátíme zpět. Následující měsíc necháme víno tzv. dočistit a teprve poté ho můžeme přelévat do lahví.

Domácí višňovka

Pokud máme k dispozici višně, můžeme si vyrobit skvělou višňovku nebo griotku. Je to jednodušší, než výroba vína. Višně propláchneme ve vodě, odstopkujeme a můžeme je i vypeckovat, čímž se ovšem zpravidla zbytečně zbavíme velkého množství šťávy. Záleží na množství ovoce, ale máme-li 4 litrovou sklenici, můžeme mít až litr a půl višňovky.

Višně klademe do sklenice a každou vrstvu (asi 5 cm) prosypáváme cukrem krystal. Sklenici naplníme do dvou třetin, přičemž použijme celkem asi půl kg cukru. Nepřiléváme žádnou vodu, maximálně tak čtvrt litru, ale lze přidat nejrůznější ingredience, které záleží jen na vaší fantazii a chuti. Například to mohou být až 4 hřebíčky, kůra asi z půlky pomeranče, kousek nalámané skořice apd. Nepotřebujeme ani kvasinky, otvor stačí zakrýt čistým plátýnkem bez utěsňování a obsah necháme louhovat asi dva týdny, zpočátku na sluníčku.

Poté vniklou šťávu přecedíme přes jemné síto nebo plátýnko a přidáme buď líh, rum,vodku nebo červené víno v množství podle vkusu, optimální je půl až 1 litr. Pak už jen slijeme výrobek do sklenic a uložíme do chladna.

Jiné alkoholické nápoje

Kromě těchto tradičních výrobků, ke kterým lze přiřadit ještě třešňovici, meruňkovici a další, si můžete připravit například pálenku z bezových květů nebo plodů. Již naše babičky znaly ořechovku z 20 nezralých vlašských ořechů.

Pokud máte pouze okrasnou zahradu a v ní jalovec s modrými bobulemi, můžete si vyrobit výbornou pálenku neboli borovičku.