Topinambury a brambory na zahradě: Vše o pěstování, prospěšných látkách a zimním zdraví

Zahrádkaření přináší nejen radost z pobytu venku, ale také možnost vypěstovat si vlastní zdravé potraviny v BIO kvalitě. Mezi plodiny, které si v posledních letech získávají stále větší oblibu, patří brambory a stále populárnější topinambury. Ačkoliv se v mnoha ohledech pěstují podobně, každá z těchto plodin má svá jedinečná specifika a obrovský přínos pro náš jídelníček.

Co je topinambur a proč ho zařadit do jídelníčku?

Topinambur (často nazývaný také jeruzalémský artyčok) je jedinečná okrasná i užitková rostlina pocházející ze Severní Ameriky. V září se tato rostlina pyšní jasně žlutými veselými květy, pod zemí však ukrývá to nejcennější – hlízy, které svým vzhledem trochu připomínají brambory nebo hrušky.

Zatímco běžné brambory obsahují škrob, v topinamburech najdeme cenný inulin, jenž se trávením mění na fruktózu. Díky tomu jsou naprosto ideální zeleninou pro diabetiky. Jsou také skvělým pomocníkem při hubnutí, protože obsahují minimum kalorií, podporují pocit nasycení a efektivně bojují proti zácpě.

Mezi hlavní zdravotní benefity topinamburů patří:

• Stabilizace hladiny cukru a cholesterolu: Pomáhají snižovat škodlivý cholesterol, čímž chrání tepny a snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění.
• Podpora trávení a imunity: Působí jako prebiotikum, které stimuluje růst prospěšných bifidobakterií a pomáhá tělu bojovat proti škodlivinám.
• Vitamíny a minerály: Jsou bohaté na vitamín B1 (thiamin), který podporuje správnou funkci žaludku, dále obsahují hořčík, vápník, železo (prevence anémie) a antioxidační vitamíny A, C a E.

Jak správně pěstovat topinambury

Pěstování topinamburů je překvapivě snadné. Rostliny nejsou náročné na půdu, snesou vlhko i sucho, a téměř netrpí na choroby či škůdce.

• Výsadba: Půdu stačí běžně prokypřit a zbavit plevele. Brázdy se dělají v hloubce asi 10 cm a v rozestupech 50 až 70 cm, přičemž hlízy se sázejí zhruba 30 cm od sebe. Chcete-li konzumovat hlízy v BIO kvalitě, používejte výhradně organická hnojiva (kompost, hnůj).
• Termín: Sázet je můžete na jaře, jakmile to půda dovolí, ale jelikož hlízy skvěle snášejí mrazy, nevadí ani podzimní výsadba (přibližně od poloviny října do zámrazu).
• Tipy pro pěstování: Protože se topinambury rychle šíří, je vhodné jim vymezit ohraničený prostor – například je můžete zasadit do starého sudu zapuštěného do země. V průběhu růstu je dobré rostliny přihrnovat.

Sklizeň a skladování topinamburů

Zralost topinamburů poznáte podle zavadání lodyh zhruba v průběhu října. Velkou výhodou oproti bramborám je, že hlízy můžete nechat v zemi přes celou zimu – silné mrazy jim neublíží a sklidit je můžete klidně až na jaře. Část hlíz v zemi navíc poslouží jako přirozená sadba pro další rok.

Dlouhodobé skladování vykopaných hlíz v běžných podmínkách je poměrně obtížné. Nejlépe se uchovávají při nízkých teplotách mezi 0 až 2 °C. Krátkodobě (na 2 až 4 týdny) je lze skladovat venku ve vlhkých pilinách, v kypré zemině, v přepravce ve sklepě nebo na chladném balkonu.

Zkušenosti s pěstováním brambor

Pěstování brambor má u nás hlubokou tradici a výsledná úroda ze zahrádky se vyrovná nejkvalitnější BIO zelenině.

• Příprava půdy a sázení: Půdu je ideální připravit již na podzim a záhony důkladně prohnojit kompostem, hnojem či cereritem. Sadba se dává do mělkých brázd vzdálených od sebe asi 75 cm (se vzdáleností hlíz v řádku kolem 25 cm).
• Péče během růstu: Brambory rostou velmi rychle, první lístky vykukují už po dvou týdnech. Během vegetace je nutné je dvakrát přihrnout (kvůli provzdušnění a likvidaci plevele) a v případě sucha zalévat, avšak raději přímo ke kořenům, nikoliv na listy. Skvělým trikem pro udržení vlhkosti a kypřené půdy je nastýlání posekané trávy do brázd.
• Sklizeň: Rané brambory se sklízí již začátkem června pro okamžitou spotřebu, zatímco konzumní pozdní brambory se sklízí v plné zralosti, kdy nať zcela zaschne a slupka zpevní.

Topinambury v kuchyni

V kuchyni jsou topinambury mimořádně univerzální a jejich chuť připomíná artyčok či jedlý kaštan. Můžete je konzumovat syrové (např. nastrouhané v salátech, přičemž jedlé jsou i samotné žluté květy) nebo tepelně upravené. Skvěle chutnají uvařené v páře, pečené, smažené, jako součást ratatouille, v omeletách, případně připravené jako jemné pyré s květákem či v krémových polévkách v kombinaci s houbami.

Podobné články:

Pěstování hub na zahradě Pěstování zeleniny ve vědrech Rané brambory