Po delším čase nás navštívil náš kamarád stavař, se kterým jsem konzultoval stav domu před jeho koupí, sám zahrádkář a pěstitel. A vedle jiných témat ohledem permakultury vs. orebného hospodaření přišla řeč i na plzáky, které trápí letos každého bez rozdílu způsobu pěstování.
Loňský rok ukončil sezónu pěstování zeleniny o něco dřív, než po jiné roky, kdy jsme vydrželi až do 17. listopadu. Na rozdíl od sousedů, kteří končí sezonu pěstování zeleniny podle kalendáře už z září, my pěstujeme papriky, rajčata a okurky, ale i jinou zeleninu, až do té doby, co to počasí dovolí. Protože nejlépe se zelenina „skladuje“ přímo na záhonu. Ale mráz nevydrží a tehdy ji musíme úplně obrat.
Každý rok se těšíme na konec léta a dozrávající hokaido. Vaříme si z nich krémovou polévku i pečeme nakrájené na kostky jako brambory k masu. Veliká výhoda dýní hokaido je skutečnost, že se dají jednoduše skladovat při nižší pokojové teplotě a vydrží takto až do jarních měsíců. Takže bez nároku na náročné zpracování nebo skladování, bez nároku na dodatečnou energii.
Hospodyňky jsou posedlé čistotou víc, než my hospodáři 😉 a tak vše utírají, umývají, oplachují, zametají a vysávají. Ne nestěžuji si, díky jim žijeme v čistotě a tím i ve zdraví. Ale na to všechno potřebují své vybavení a spotřebují i hodně spotřebního materiálu. Různé hadříky, houbičky a jiné, nám mužům často neznámé věci. Proto je lepší s nimi na nákup do drogerie nechodit. Anebo je přesvědčit, aby začaly v zahradě vedle jiné zeleniny pěstovat lufu, v podstatě domácí potřeby do domácnosti, které jsou ekologické a ekonomické. Lufa je obnovitelný zdroj, který nás nestojí žádné peníze a hodně jich dokáže ušetřit.
Poslední roky se nám, a nejen nám, stává, že část výsevu zeleniny nevzejde a i sazenice bývají poničené. Za všechno může bujný půdní život. Když jsou semínka kupovaná, naštve to dvojnásob. Nakonec jsme, inspirováni internetem, našli zajímavé a fungující řešení.
Uvedená otázka se zdá být zbytečná. V našich končinách bývá zvykem, že papriky, rajčata nebo kedlubny se vysazují ze sazenic, někdo to dělá i s okurkami, ale kořenová zelenina se vysévá do půdy ze semen. Podobně i hrách nebo fazole. Základním principem při rozhodování, zda vysévat do půdy nebo dělat nejprve sazenice, je teplota půdy a doba klíčení, které rostliny vyžadují. No ale v posledním období začíná do celého procesu „mluvit“ další faktor. I když i ten souvisí s teplotami.
Voda je líná, ta do kopce nepoteče – takto lakonicky zkonstatoval můj strýc při jedné návštěvě u nás na pozemku, co je potřeba mít na paměti pokaždé, když uvažujeme o vodě na pozemku a na stavbě. Zkušený stavař – starý praktik mé nejen naučil základům proutkaření, ale i chování se k vodě jako takové. A vždy si na jeho slova vzpomenu, kdykoliv se bavím anebo slyším o tom, jak se někdo trápí s vodou. Až už jejím přebytkem nebo nedostatkem. Typickým příkladem v zahradě jsou vyvýšené záhony. Jedněmi zbožňované, druhými zatracované. Snad proto, že pořád nepochopili jejich princip a jak je používat.
Malé zahrady nemusí být na škodu, pokud víte, jak je využít. Ať už jde o zahrady ve městě nebo ty, které máte k rodinnému domu, je potřeba je umět využít. Jedině tak dojdete ke spokojenému výsledku. Jestliže nevíte, jak s malou zahradou naložit, nechejte to na nás. Poradíme vám, co je dobré pěstovat a na co se zaměřit. Ideální je, abyste se zaměřili převážně na ovoce a zeleninu, protože to jediné dává smysl. Teprve poté se můžete zorientovat v bylinkách, pomocí kterých doplníte zbývající prostory malé zahrady. Více vám povíme níže.
Čím dál více lidí využívá svou zahrádku nebo balkón pro pěstování zeleniny a není divu, neboť doma vypěstovaná zelenina je levnější a zdravější. Navíc mnohým dělá radost, že si sami něco vypěstovali. Mnozí si kupují rostliny a jen si je doma přesadí, ale nebojte se sáhnout po semínkách a vyzkoušet si celý proces sami doma.
Nejednou při diskusích s jinými zahrádkáři padla věta o kvalitě či nekvalitě půdy v jejich či naší zahradě, jako předpokladu k pěstování zeleniny. S tím se nedá nesouhlasit. Co jsem však při takových rozhovorech vypozoroval, téměř vždy přátelé považovali stav půdy za neměnný fakt. Za danost, která navždy určuje druh zahrady a její výnosnost i náročnost práce. A to je přesně ta věc, kterou jsem vždy rozporoval. Podle mě je to úplně jinak.