Správný zahrádkář má od podzimu organicky prohnojený záhon a připravenou sadbu. Pak jen čeká na příchod jarního počasí, kdy prosychající záhon včas urovná, aby ušetřil vláhu a ničil plevele.

Hnojení

Pokud jsme na podzim zaryli na záhon organické hnojivo (nejlépe s přídavkem fosforečného a draselného hnojiva) nebo byl v dřívějších letech pozemek pravidelně organicky hnojen, můžeme se případně zcela obejít bez jakéhokoliv jarního hnojení. Nanejvýš stačí rozhodit před výsadbou dusíkaté hnojivo pro podporu rychlejšího startu a dalšího růstu (např. ledek amonný s vápencem, nebo síran amonný v dávkách cca 30 g na metr čtverečný.

Pokud není pozemek od podzimu organicky pohnojen, můžeme na jaře z organických hnojiv použít jedině kvalitní kompost. Místo dusíkatého hnojiva je v tomto případně účelnější použít kombinované hnojivo (např. NPK nebo Cererit v dávce 60-100 g/m2), kterým dodáme současně fosfor, draslík i dusík. Nižší dávku zvolíme na úrodných půdách nebo při současném použití kompostu.

Kypření a sázení

Před výsadbou půdu prokypříme do hloubky 15-20 cm a současně zapravíme hnojivo nebo kompost, pokud je použijeme. Pak vytvoříme mělké brázdičky, jejichž dno bude 6-8 cm od urovnaného povrchu, nebo jamky. Zasadíme hlízy a nahrneme na ně hrůbky z kypré půdy 13-15 cm nad hlízu. Chybou je vysázet hlízy příliš hluboko. Raději mělce sázet a postupným přihrnováním vytvářet vysoké hrůbky.

Vzdálenost mezi řádky je vhodná asi 60 cm, u raných brambor stačí i 50 cm. Hlízy v řádku sázíme na vzdálenost asi 30 cm u raných a 40 cm u ostatních. Průměrně spotřebujeme na 10 běžných metrů řádku 32, resp. 25 hlíz.

Sázíme podle počasí, raději necháme hlízy déle předklíčit, než je sázet do studené půdy. Zemina se nesmí lepit a při výsadbě „umazat“ hlízy.

Netkaná textilie

Pro nejranější sklizeň je vhodné zakrýt hrůbky ihned po výsadbě bílou netkanou textilií z polypropylenu nebo případně perforovanou polyethylenovou fólií. Sklizeň se urychlí a výnos bude vyšší. Natahujeme ji v šířce větší, než je šířka přikrývaných řádků, „přebytečnou část“ po stranách srolujeme a zahrneme zeminou. Vzešlé rostliny lehký pokryv textilie nadzvednou, proto ji ze srolované části postupně uvolňujeme, aby rostliny neutiskovala.

Za vegetace je důležité udržovat půdu kyprou okopáváním, zbavovat ji plevele a zalévat. Poslední zásahy ukončíme nejpozději na začátku tvorby poupat, kdy rostlina již nasazuje hlízy. Hrůbek by měl být po posledním přihrnutí aspoň 20, lépe 30 cm vysoký.

Postřikem je lépe zalévat ráno než večer, kdy již nať neoschne a zvyšuje se tak riziko napadení plísní bramborovou, což je nejhorší choroba brambor, která může zničit nejen nať, ale i způsobit hnilobu hlíz. Pokud je nať napadena, vyplatí se ji posekat, usušit a spálit. Snížíme sice výnos, ale zabráníme infekci a hnití hlíz.

Zdroj obrázků: flickr.com (allispossible.org.uk, Doug Beckers)