Říkám si, že jednou, až budu v penzi, budu jen tak sedět na terase, popíjet sklenku svého oblíbeného nápoje a sledovat svět kolem sebe. Dívat se na svou zahradu, jak rostou stromy, jak si v jejich korunách poletují ptáci a jak na jejím konci zapadá slunce. Skoro bych řekl, že jsem to viděl v nějakém romantickém filmu. Než se však tento můj sen o pokojném stáří naplní, musím nejdřív tu terasu postavit.

U domu mám připravený prostor, na kterém si svou terasu postavím. Položím na upravený terén a základ trámy a na ně kvalitní terasová prkna z dobře vysušeného dřeva. Materiál koupím hotový, připravený, ale tu práci s budováním své terasy si vychutnám sám s kolegou z práce, se kterým jsme dobří kamarádi už léta. Ve svých plánech jsem nezapomněl ani na zastřešení, ale spolu s manželkou jsem zvolil vzdušnou pergolovou střechu, na kterou necháme ovinout vinnou révu. Za pár let bude vše tak porostlé, že si pro letní osvěžení bude stačit sáhnout pro hrozen kousek od pohodlného zahradního křesla.

Manželka si vymínila, že mezi sloupy pergoly nad terasou chce nízké dřevěné plůtky a zábradlí. Nemyslím si, že je to proto, aby náš pes nelítal kudyma se mu zachce, ale jak ji znám, tak po obou stranách zábradlí budou květináče s pestrobarevnými květy, ale i jahodami nebo malými rajčaty.

Jediné, co ještě zvažuji, je použitý materiál. Jestli zvolit kvalitní přírodní dřevo, třeba sibiřský modřín a jednou za čas ho muset ošetřit, tedy obrousit a nalakovat, nebo na stará kolena raději vybrat WPC terasy, což je kombinace dřeva a PVC půl na půl. Odolnost vůči dešti a vlhku i v zimě, stálobarevnost na slunci, protiskluzovost a navíc žádné drobné třísky, to je dobré i při hlídání vnoučat. Mezi prkny, skládanými šikovným systémem na pero a drážku, která umně ukrývá spojky, nejsou žádné mezery, kam by mi mohla upadnout tužka nebo klíče.

Myslím, že na tohle léto se mohu těšit. Nejdříve na radost z budování nové terasy a poté z jejího užívání.