Duha nad zahradou
Krátkým příspěvkem se vrátím ještě k právě skončenému letu. Na závěr dlouhého období sucha se občas objevil déšť a s ním na obloze i krásný útvar, související s lomem světla na drobných kapkách vody. Nepršelo z celé oblohy, jak to bývá teď, ale z jednotlivých mraků, kdy na jednom konci vesnice lilo a na druhém o dešti neslyšeli. To jsou ideální podmínky pro to, aby oblohu nad hlavou ozdobila duha. Nebo i dvě.
Já jsem si ji ani nevšiml. Chodil jsem s koupí na zalévání po vodu k nádrži při vyvýšených záhonech a nosil ji k malým stromkům. Celý čas mi byla v podstatě za zády. Při jedné „návštěvě“ nádrže mi říká soused, který něco dělal ve své zahrádce a při pohledu směrem na mě spatřil nad mou hlavou duhu, abych se ohlédl. Ten pohled mi na chvíli vyrazil dech.
Pozoroval jsem chvíli toto zajímavé divadlo přírody, které se neustále formovalo a měnilo. Tmavá oblaka deště se pomalu přesouvali na východ, zatímco od západu svítilo sluníčko.
Duha je vlastně rozdělené spektrum slunečního světla na jednotlivé barevné složky na drobných kapkách vody. Fyzikální základ je jednoduchý, ale umělecký efekt úžasný.
Když se duha rozplynula, já jsem se vrátil ke své práci. Roznést vodu rostlinám, které déšť tento den obešel.
Zanechat odpověď