Každý rok na jaře zahrádkáři sledují kalendář, předpověď počasí a různé pranostiky a těší se, kdy si poprvé kopnou do země, kdy poprvé vezmou do rukou nůžky nebo vůbec, kdy začnou svoji zahrádku po zimě opět dostávat do formy, sázet sazenice, vysévat semínka nebo vysazovat stromky. A těšit se z toho, jak se vše pěkně rozvíjí. V situaci, kdy teplo může přijít každý rok v jiném termínu, není kalendář nejlepším vodítkem. Mnohem lepší je sledovat přírodu kolem sebe a podle jejích projevů naplánovat jednotlivé práce v zahradě.

V okrasné části zahrady pěstují lidé i růže, teplomilné rostliny. Aby zvládly mráz a zimu v našich končinách, dělá se několik opatření. Jedním z nich je zakrývání růží chvojím, tedy větvemi jehličnanů. Po zimě je můžete nastříhat a použít jako kyselý mulč na borůvky nebo maliny, zlepšíte jejich plodnost. Druhým protimrazovým opatřením na růžích je ponechávání starších větviček. Samozřejmě, že jejich konce nebo většina během zimy zamrzne. Kdybyste je však na podzim ostříhali, zamrzla by celá rostlina, ne jen její konce.

Aby růže na jaře opět rozkvetly, je třeba je po zimě ostříhat. Ostříhat tak, aby už nehrozilo zamrznutí čerstvých výhonků, ale ne pozdě na to, aby už nové větvičky nevyrostly. Jak trefit nejvhodnější čas?

Podle přírody.

Optimálním časem, kdy už nehrozí mrazy, ale je dost časně na podporu rozvoje růží, je období, kdy rozkvete zlatý déšť, keř kvetoucí žlutými květy. Na rozdíl od ovocných keřů nebo květin zahrádkáři nezasahují do jejich života a přirozeného vývoje, takže jsou přesným přírodním indikátorem vývoje počasí. Přesně vědí, kdy už jejich květy nezamrznou. Takže pokud ve vašem okolí uvidíte kvést zlatý déšť, ostříhejte růže, odstraňte staré, suché a zamrzlé výhony. Namísto nich vyraší nové větvičky, které později v létě budou obsypané bohatými květy.