Voda je tak vzácná, že se tvrdí dokonce, že příští válka bude o pitnou vodu. My v ČR si všeobecně myslíme, že máme vody v poměru k mnohými jinými zemím ve světě vody dost. Ale občas slyšíme řeči o jejím nedostatku a problémech s dodávkou a podobně.

Tady bychom měli ale rozlišovat, kdo to říká. Obvykle to jsou buď nějací ekologové, kteří jsou stejně tzv. mimo mísu, nebo ti, kteří z pitné vody mají největší zisky. Cena pitné vody stoupla od roku 1989 skoro 56 krát, když odečtěme inflaci, tak 13 krát. Asi těžko budeme hledat komoditu s takovým nárůstem a asi těžko budeme věřit, že to je vinou DPH (z 5 na 15 procent) a zvýšenými náklady na údržbu.

Hlavní příčinou je totiž vysávání zisků z pitné vody soukromými převážně zahraničními vlastníky, a to z důvodů chybné privatizace. V roce 1989 byla průměrná spotřeba pitné vody v domácnosti asi 200 litrů na osobu, dnes to je asi 90 až 120 litrů denně. Průměrná cena kubického metru pitné vody je asi 40 Kč, ale určitě to není částka konečná.

Jímání dešťové vody

Řešit problém pitné vody v domácnosti není snadný, v bytových domech žádná jiné možnost, než šetřit, není, maximálně zkusit trochu sbírat dešťovou vodu na balkóně, pokud ho máme. Širší možnosti máme v menších domcích a na zahradě. Zde můžeme sbírat vodu ze střech domu, chaty, kůle, garáže, ale i ze zpevněných ploch (asfalt, beton). Voda by se měla svádět do akumulační nádrže, která je obvykle umístěna pod zemí. Je to jednak kvůli spádu, ale v chladnu se voda méně kazí. Vedle podzemních nádrží existují samozřejmě nádrže nadzemní, někdy i jen sudy, staré vany a podobně.

Rozvod vody

Čerpadla a potrubí vedou vodu tam, kde ji budeme používat. K nádržím firmy dodávají také záchytné i průtočné filtry na vodu, poklopy. Akumulační nádrže, které jsou dnes již většinou z umělé hmoty, mají různý obsah či objem, většinou na 3, 4,5 a 6 tisíc litrů (m3). Navíc z těchto nádrží můžeme vytvářet sestavy již s libovolným obsahem. Objem nádrží bude hlavně záviset na tom, z jaké plochy jsme schopni vodu jímat a kolik ji budeme potřebovat.

Užití dešťové vody

Při ekonomickém využívání dešťové vody jsme schopni zajistit až polovinu spotřeby vody v domácnosti. Základní využití bude asi na zalévání rostlin a trávníků na zahradě, ale také jako užitková voda třeba pro venkovní sprchování, splachování WC, praní, úklid, ale další využití jistě najdeme sami. Jde o to, že to musí být jen tam, kde není vysloveně nutné používat pitnou vodu pitnou. Dešťová voda se může použít také na mytí automobilu nebo na dopuštění bazénů.

Moderní technika

Sice jsme již zmínili nádrže a čerpadla, ale moderní technika umožňuje daleko více. Například optimalizované zařízení pro využití dešťové vody v rodinném domě ovládá automatickou provozní a monitorovací jednotku s čerpadlem, je také schopné ovládat integrovaný systém automatického doplňování pitné vody do nádrží, pokud je dešťová voda vyčerpaná. Jednotka bývá umístěná někde ve sklepě, v garáži či v jiné přízemní místnosti domu. Dešťová voda pak může být jednotkou čerpána z akumulační nádrže nasávacími hadicemi až k zahradnímu zavlažování, na toaletě nebo k plnění pračky atd.

Výhody používání dešťové vody

Dešťová voda má proti pitné vodě z veřejné sítě několik výhod. Především to je láce, je tedy zadarmo. Tím šetří naše finance. Dešťová voda je tzv. měkká voda, čehož můžeme například výhodně využít při praní, kdy můžeme spořit prací prášky. Obdobně je měkká voda lepší pro zalévání rostlin a v trubkách se díky tomu neusazuje vodní kámen.

Doplňkové vybavení

Do systému jímání a rozvodu, který jsme již vysvětlili, lze doplnit některé šikovné výrobky. Je to například okapový lapač listí, tedy jednoduchá plastová mřížka vložená do okapního žlabu. Splavené listí se na ní uchytí a po vyschnutí na slunci ho vítr odvěje. Okapové lapače či sběrače se umisťují na konec svodové roury, kde jejich samočisticí filtr oddělí listí a jiné hrubší nečistoty.
Pokud dešťovou vodu čerpáme do otevřených sudů, používají se jednostupňová sudová čerpadla, která mají dostatečný výkon a nejsou drahá. Technika umožnila i zavedení tzv. solárního zavlažování, kdy je akumulátorové čerpadlo na víku nádoby napájeno elektřinou z přenosného fotovoltaického panelu.

Upozornění na závěr

Měli bychom si dát pozor na plochy, ze kterých jímáme dešťovou vodu a které jsou kryty dehtovou lepenkou nebo plechem natřeným barvami s přísadami olova. Takovou vodou bychom neměli zásadně zalévat rostliny a používat ji při styku s lidským tělem, případně s potravinami.