Vlhkost je problém téměř všech starých domů. Stejně jako toho, který jsme koupili před devíti lety i letos. Problémem je však jen situace, která vadí. A když víte, co s tím, tak to už není problém. Pustili jsme se do řešení vlhkosti v starším domě. Tak po našem.
Mít otevřené ohniště uvnitř domu je považováno za romantický prvek, který navíc i zahřeje. Není to tak pohodlné, jako podlahové topení nebo plynový kotel, na druhou stranu pohled do ohně má cosi do sebe. To „cosi“ je ale vyváženo nejen potřebou mít připravenou zásobu palivové dřeva, ale také nutností kolem topeniště častěji uklízet.
Když chcete nechat zesílit malý stromek anebo nemáte připravené vhodné místo, je dobré předpěstovat si ho v květináči. Ale dobré je myslet na fyziku, protože nikdo nemá výjimku z přírodních zákonů. A příroda neodpouští.
Podzim představuje konec sezony pěstování a sběru zeleniny i ovoce. Průvodním jevem nižších teplot vzduchu jsou i pestrobarevné listy na stromech, které postupně hnědnou a opadávají na zem. Na trávnících je najednou velké množství odumřelé rostlinné hmoty a zahrádkáři se chystají vše uklidit. Jaký je správný postup likvidace listí v zahrádce na podzim?
Když jsme na naší chalupě, čaje i kávy vypijeme celkem dost sami a také když k nám přijdou návštěvy. A na svaření vody používáme elektrické rychlovarné konvice. Letos se snažím raději ty výkonově slabší, i když všechny mají objem jeden litr.
Letošní rok přeje bohaté úrodě nejen zeleniny a ovoce, ale i dřevinám. Trvalé teplo, pravidelné deště a vrby skutečně rostly jako z vody. Bylo potřeba přistoupit k jejich redukci, abychom předešli případným problémům. K zimnímu sběru vrbových prutů jsme přidali i letní mezisběr.
Po delším čase nás navštívil náš kamarád stavař, se kterým jsem konzultoval stav domu před jeho koupí, sám zahrádkář a pěstitel. A vedle jiných témat ohledem permakultury vs. orebného hospodaření přišla řeč i na plzáky, které trápí letos každého bez rozdílu způsobu pěstování.
Loňský rok ukončil sezónu pěstování zeleniny o něco dřív, než po jiné roky, kdy jsme vydrželi až do 17. listopadu. Na rozdíl od sousedů, kteří končí sezonu pěstování zeleniny podle kalendáře už z září, my pěstujeme papriky, rajčata a okurky, ale i jinou zeleninu, až do té doby, co to počasí dovolí. Protože nejlépe se zelenina „skladuje“ přímo na záhonu. Ale mráz nevydrží a tehdy ji musíme úplně obrat.
Ořechy všeobecně patří k plodům, které se dobře a lehce skladují, dokonce bez potřeby trvalého přísunu energie. A jako potravina jsou velmi výživné a hodnotné. A aby člověk „nedával všechna vejce do jednoho košíku“, tak kromě vlašských ořechů pěstujeme i lískové ořechy. A chceme jich pěstovat víc.
Jeden stromek je fajn, pořádný strom je lepší. No když se na jaře objeví mráz nebo v létě sucho, nebo snad kvetou stromy v chladu a včely nelétají, tehdy přijde vhod mít těch stromů víc, aby alespoň nějaké ovoce bylo. Protože když se daří, tak co s ovocem, když je ho hodně, je nejmenší problém. A tak jsme vysadili další čtyři ovocné stromy.