Studny: jak docílit zdravotně nezávadné vody v domácích zdrojích

Přibližně desetina objektů v České republice užívá vodu z vlastních zdrojů. Ceny vodného a stočného neustále stoupají, a tak dnes pozemky s dostatečně hlubokými studnami (protože kvůli dlouhému suchu klesá hladina spodní vody) mají málem „cenu zlata“. Však studny, třebaže mělké, se budovaly už ve starověku.


Vlastní zdroj nebo veřejná síť?

Majitelé a provozovatelé vodárenských společností vyzdvihují vysokou a stálou kvalitu jimi poskytované vody. Ta však během cesty ke spotřebiteli prochází intenzivními procesy sedimentace, flokulace (srážení nečistot), dezinfekce a rovněž urazí dlouhý úsek potrubím, jehož vnitřní povrch nemusí být zrovna v ideálním stavu. Riziko kontaminace baktériemi či zdraví škodlivými sloučeninami tak není zanedbatelné. Voda z udržované studny může tu z vodovodu velmi často předčit.

Studna: dle zákona vodní dílo

Studna je stavba i když poněkud jiného charakteru než třeba rodinný dům (zákon rozlišuje právo soukromoprávní a veřejnoprávní). Prochází procesem schvalování, výstavby a kolaudace. Realizace musí být schválená stavebním nebo vodoprávním úřadem. A k vybudování hlubší vrtané studny je potřeba dokonce svolení báňského úřadu. Hlubokou studnu může vrtat jen autorizovaná firma.

Nejen benefit v podobě levnější vody, ale také povinnosti

Za nezávadnost vody je odpovědný majitel. Pití kontaminované vody totiž nepředstavuje riziko jen pro něj samotného. Škodlivé látky z jeho studny mohou pronikat do půdy, a ohrožovat tak jiného zodpovědného majitele nebo v případě veřejného zdroje větší množství obyvatel.

Péče o studnu a její okolí

Podle vodního zákona musí vlastník studny dílo udržovat v řádném stavu, což znamená, že nesmí být ohrožena bezpečnost osob a majetek jiných vlastníků. Vzdálenost studny od potenciálního zdroje znečištění je daná normami (takzvaným ochranným pásmem), které ovšem vlastníci často nedodržují.

Ideální je v ochranném pásmu udržovat krátký travní porost. A voda samotná musí být podrobována pravidelné revizi.

Rozbor pitné vody

Není dobré se hodnocení vody ve studni vyhýbat a snažit se šetřit na pravidelných kontrolách. Rozborů se provádí více druhů: mikrobiologický, fyzikální a chemický. Mezi nejrizikovější látky a mikroorganismy (a také nejčastěji sledované) patří:

  • Dusičnany: rezervoárem těchto toxických látek jsou septiky, splachy z polí a další zemědělská výroba. V těle se metabolickými procesy mění na toxické dusitany. Ty výrazně znesnadňují transport kyslíku pomocí červených krvinek do tkání. Mnoho firem, zabývajících se další úpravou pitné vody, nabízí filtry k jejich odstranění.
  • Dusitany: patří do skupiny potenciálně karcinogenních látek.
  • Koliformní baktérie: jsou baktérie způsobující průjmy (enterobaktérie). Většinou se z nich člověk, který je v dobré tělesné kondici, vyléčí během několika dní. Mezi koliformní baktérie patří nejznámější Escherichia coli, ale i enterokoky, salmonelly nebo yersinie. Počty enterobaktérií v reprezentativním objemu pitné vody musí být nulové.
  • Ostatní baktérie: kultivují se při dvou rozdílných teplotách – vyšší (baktérie mezofilní) a nižší (baktérie psychrofilní). Nízké koncentrace zdraví člověka významně neovlivňují, proto vyhláška připouští určitý toleranční limit.

Limity dusičnanů a dusitanů se liší pro dospělé a pro kojence. Na kojeneckou vodu jsou přirozeně kladeny vyšší nároky. Barvu a chuť a zápach ovlivňují rovněž chemické a fyzikální ukazatele: elektrická konduktivita, množství železa, pH a objem organického uhlíku.

Pokud se chystáte ověřit si kvalitu vody ve své studni, obraťte se na akreditovanou laboratoř. Zaměstnanec vzorky odebere, laboratoř je zpracuje a vystaví vám protokol. Nebo se můžete domluvit, že si odběr provedete sami.

V tomto případě vás laboratoř vybaví odběrovými nádobami a pokyny, jak odběr správně provést. Vzorky druhý den doručte (ihned po nabrání se ukládají do lednice) do laboratoře.

Jak často studnu kontrolovat

Technická prohlídka studny a rozbor se provádí většinou na podzim a na jaře. Kontrola kvality vody při prvním uvedení do provozu by měla zahrnovat co nejvíce kategorií možného znečištění (pesticidy, těžké kovy, rezidua léčiv, obsah iontů ostatních kovů a mnoho dalších). Průběžné roční kontroly již sledují pouze vybrané (výše zmíněné ukazatele). Provedení rozboru je nezbytné při mimořádných situacích jako jsou například povodně.

Při zjištění vážného překročení limitů se doporučuje u problematických indikátorů měření raději zopakovat ještě jednou, případně v jiné laboratoři, neboť člověk není neomylný a záměna vzorků nebo kontaminace během manipulace s nimi není nikdy zcela vyloučená (zvlášť v případě, kdy odběr provádíte sami).

Kde naleznete více informací

Vše podstatné, co se týká odběrů a vyhodnocování vzorků najdete ve vyhlášce č. 252/2004, ale i na stránkách laboratoří, které analýzy provádějí.


Jak bude reklama vypadat?
-
Trvalá reklama zde jen za 180 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup