Zavařování je návratem k tradici a cestou ke zdravému životnímu stylu. Je to proces sloužící především k uchování sezónního ovoce v různých formách.

Kdy to vše začalo

S první myšlenkou konzervace potravin přišel Napoleon v roce 1795 s odměnou 15 tis. franků pro toho, kdo vynalezne metodu dlouhodobého uchování potravin. Proto první pokusy s tzv. hermetickým konzervováním (dnešní zavařování) jsou připisovány francouzskému kuchaři Nicolasu Appertovi kolem roku 1804. Jmenovaný neukládal jídla do plechových dóz, ale do sklenic se širokým hrdlem, uzavřených korkovou zátkou a zalitým voskem.

Takto zakonzervované potraviny byly určeny pro francouzské vojáky, aby mohli konzumovat čerstvou zeleninu a jiná předem připravená jídla. Postupem času se z avařování potravin osvědčilo natolik, že ho začínali využívat lidé ve městech a na vesnicích pro uchování chutných potravin, které si přes sezónu vypěstovali pro vlastní potěšení. Tuto tradici jsme si uchovali dodnes, kdy zavařujeme pro radost a zdraví naše a našich dětí.

Současná doba nabízí neuvěřitelnou škálu možností, jak potraviny konzervovat a právě zavařování je jednou z nejosvědčenějších metod. V zimě si tak můžeme dopřát chutná jablka, hrušky, švestky, okurky, marmelády a jiné dobroty z vlastní zahrady.

Zajímavý je však i samotný proces zavařování. Zavařovat lze buď pomocí vaření nebo díky teplu.

Zavařování prostřednictvím vaření

Naplněné sklenice pevně zašroubujeme, ale víčko příliš neutahujeme. Je-li víčko příliš těsné, vzduch se nedostane ze sklenice a obsah sklenice se začne vařit. Takto uzavřené sklenice vložíme do hrnce víčkem nahoru, vypodložíme jej utěrkou tak, aby se sklenice nedotýkaly stěn hrnce.

Nyní můžeme začít s tzv. pasterizací. Hrnec naplníme tak, aby sklenice vložené v hrnci byli zcela ponořené. Vodu v hrnci přivedeme k varu a hrnec přikryjeme pokličkou. Musíme hlídat, aby sklenice byly celou dobu ponořené ve vodní lázni. V hrnci je víčko přitlačené okolním atmosférickým tlakem pevně ke sklenici a tak je dosaženo vzduchotěsnosti a zároveň pasterizace zavařeniny.

Zavařování teplem

Tento proces se nejčastěji používá u konzervování marmelády. Zahřáté sklenice naplníme ještě horkým produktem, ihned je zavřeme a obrátíme dnem vzhůru. Po uplynutí minimálně 20 minut sklenice obrátíme z pět víčkem nahoru a necháme vychladnout.