Základním vybavením postele je vedle peřiny, prostěradla i polštář. Předměty s tímto názvem najdeme i jinde, a to i přenesením slova významu. třeba jako podložka při klečení, podsedák, ale také v ekonomii jako určitá záložní peněžní suma, někdo je má někdo pod očima po rušné noci a můžeme pokračovat. Ale my se budeme bavit o polštářích jako součástí postele.

Účel polštáře

Polštář se obvykle dává pod hlavu. Lidé žijící soft ho mohou objímat jako náhradu za neexistujícího partnera, obdobně malé děti mají svůj polštářek jako maskota, bez něhož by neusnuly. Hlavním účelem polštáře je však to, abychom hlavu v době spánku měli na měkkém podkladu, zahřívali si ji a úplně tím hlavním zdravotním účelem je udržet hlavu ve správné poloze. Mnoho lidí spí špatně tak, že si při spánku zalamují páteř v oblasti krku. Neexistuje totiž přirozený způsob statického zalamování páteře, který by byl pro člověka prospěšný.

Páteř a mícha jsou velice důležité součásti těla, není proto vhodné je při spánku různě kroutit, obvykle pak následují různé problémy, třeba bolesti hlavy a migréna. To platí zejména při poloze na boku, kdy malý polštář, nebo jeho neexistence, lámou páteř až do úhlu 45 stupňů. Obdobně velký polštář zase láme krční část páteře, ovšem váha hlavy již takový úhle nedovolí. Pokud ležíme na zádech, polštář by měl mít vliv na to, že se nám do zvýšené hlavy nebude tlačit krev. Nejvíc problematické je ale spaní na břiše, protože zde vždy hlavu lomíme na jednu stranu, abychom nos netlačili dolu. Tady by měl polštář napomáhat alespoň pozvolnému natočení páteře.

Historie

V rané historii lidstva si asi člověk, resp. pračlověk, dával pod hlavu ruce, předměty z přírody, případně mohl spát i s hlavou na jiném jedinci. První stopy užívání polštář známe z Mezopotámie z doby kolem 7.000 let před naším letopočtem. Polštář byl v dávné minulosti znamením společenského postavení, ale možná vznikl proto, aby izoloval hlavu od země, na které se zprvu spalo. Polštář tak bránil hlavu před přímým vniknutím různého hmyzu na hlavu i do ní. Hygiena je totiž výdobytkem až moderní doby. V antice za Římanů a Řeků se polštáře plnily slámou, peří, a rákosem. Polštáře bývaly i nezbytnou součástí posmrtné výbavy v Egyptě.

Druhy polštářů

Polštáře jsou vyráběny z několika komodit, sýpku (obalu), vnitřní výplně a většinou z hygienických a estetických důvodů i povlečením. Obal je pak většinou pevný, aby vydržel i hrubší zacházení. Jako výplň se tradičně používá ptačí peří, většinou husí. Česká vyšší a střední společnost do nástupu umělých hmot (syntetiky) asi nic jiného než peří do polštářů nepoužívala, nejchudší populace vycpávala polštáře slámou. Dnes máme mnoho druhů náplní, které mají i své určení. Třeba najdeme náplně vhodné i pro alergiky a astmatiky, zejména tím, že se v nich netvoří téměř žádný prach. Náplní jsou různá syntetická vlákna nebo malé odstřižky molitanu či jiných pěnových materiálů.

Zdobné polštáře se používají i jako dekorativní doplněk sedacího nábytku v obývacím nebo dětském pokoji.

Zdravotní (ergonomické) polštáře, které nám mají lépe udržet hlavu ve správné poloze, se vyrábějí z pevnějšího pěnového materiálu.

Tvary polštářů

Nejčastějším tvarem je obdélník či čtverec, ale můžeme se setkat i s válcem, který lépe drží tvar pod zatížením hlavou. Jen připomeneme, že chceme-li mít pod hlavou více pevnějšího polštáře, je lepší ho přeložit, než dát dva na sebe. Dětské polštáře mohou mít i tvar jiný, třeba připomínající nějaké oblíbené zvířátko či jiný líbivý vzor. Určitě se ale nehodí nic, co by mohlo dítě strašit.

Hygiena a údržba

Problémem polštářů je udržení hygieny. Polštáře neubráníme před prachem, ale také množením roztočů a podobně. Je je proto třeba často měnit povlečení, větrat a v případě syntetické výplně i promývat asi jednou za dva měsíce. Pro hostinské ubytování to platí násobně. Někdo doporučuje praní i péřových polštářů, ovšem lepší je dávat je do čistírny, kde na to mají patřičné vybavení. Péřové polštáře se doporučují větrat denně a nechávat je vystavovat přímému slunci, jehož paprsky ničí bakterie a vlastně je tak dezinfikují.

Syntetické polštáře je třeba také větrat, ale perou se podle druhu náplně v podmínkách uvedených na štítku. Abychom je trvale nepoškodili, většinou je to mytí čistou vodou do teploty 40 °C, kdy se polštář zbaví nejen prachu, nečistoty, ale i roztočů.

Speciální polštáře

Obchodní síť nabízí i některé speciality, jako jsou polštářky plněné různými bylinkami, ale i s jinou náplní, například pohankové slupky. Ty se ale nikdy nesmí prát, můžeme vyprat jen povlak. Pohankové slupky rozprostřeme na látce a necháme na přirozeném světle alespoň celý den. Pohanka totiž sama odpuzuje roztoče i bakterie díky obsahu taninu.