Jaro je konečně tady a pro majitele domů to značí jediné – měli by dát své nemovitosti do pořádku a zajistit, aby se těšila dlouhodobě krásnému vzhledu a dobrému technickému stavu. Zahálet by neměli ani ti, kteří si dům postavili teprve nedávno. Na zanedbané fasádě se mohou záhy objevit menší či větší trhliny.
Existuje několik důvodů, proč byste měli chtít, aby vrba rostla i ve vaší zahradě. Pro někoho je to okrasná dřevina, pro někoho zdroj materiálu na proutěné nebo vrbové stavby a pro někoho je to způsob odvodnění části pozemku. Sazenice si můžete nadělat z volně rostoucích vrb v přírodě, nakoupit je u specializovaného dodavatele nebo i nadělat z vlastních rostlin, které jste vysadili v minulosti. Vrby rostou velmi rychle, když mají vhodné podmínky, nejprve ale musíte dostat sazenice do země. Pokud jich je několik stovek, přijde vhod mechanizovaný postup.
Když jsme koupili zahradu, oplocená byla jen spodní polovina. I to byly ploty staré, bylo nám jasné, že do pár let bude třeba ploty nahradit. A když jsme si spočítali, kolik nás bude stát plot o délce 200 metrů, abychom mohli na louce, bývalém sadě, opět vysadit ovocné stromy a nemuseli se bát nájezdu srn a jelenů, bylo nám jasné, že musíme něco vymyslet. A protože jsme naši zahradu chtěli pojmout jako přírodní, začali jsme hledat řešení, jak i oplocení udělat přírodním způsobem. Nabízelo se nám využití mokrých částí pozemku na získání materiál na stavbu plotu a současně využití budoucího plotu jako zdroje zelené hmoty pro kompostování. Inspirováni minulostí i přírodními řešeními v zahraničí jsme se rozhodli kolem horní části zahrady vybudovat ohradu z vrby. Sice to nebude tak rychle, jako postavit klasické oplocení, ale ani nebude tak drahé.
Velikost záhonů pro zeleninu záleží na tom, kolik té zeleniny chcete pěstovat a také na velikosti zahrady. Do velké zahrady umístíte malý záhon snadno, do malé zahrady velký záhon nedáte ani náhodou. A stejná pravidla platí i pro vyvýšené záhony. Nedávno jsme psali o zakládání německé kopy, tedy zjednodušené varianty vyvýšeného záhonu. Dnes si řekneme něco o budování opravdu velkého vyvýšeného záhonu, na kterém můžete pěstovat zeleninu, pokud máte skutečně velkou zahradu. Ty naše měly po 14 m2.
Vlastnictví zahrady pro mnoho lidí je synonymem neustálé práce a námahy, ba až dřiny na „rodné hroudě“. V potu tváře pěstují nejen ovocné stromy a zeleninu, ale i základní potraviny, jako brambory či obilí. Pokud jste pravidelným čtenářem tohoto webu, tak víte, že už dlouhá léta používáme postupy, které odbourávají zbytečnou dřinu aniž že by to mělo vliv na úrodu. Základním principem pěstování v přírodní zahradě je poznání procesů v přírodě a jejich využití ve svůj prospěch. Abychom věděli vše správně pochopit, přečetli jsme několik opravdu inspirujících knih o permakultuře a přírodním pěstování v malých i velkých zahradách. Zde je jejich přehled.
Vysazování ovocných stromků patří k nejdůležitějším činnostem při budování zahrady. Stromy ji ovlivní na dlouhé roky a většinou i pro několik generací. Proto je potřeba výsadbě věnovat velkou péči, výběrů druhů a místu výsadby. To je již ale jiné téma.
Zahradní jezírka jsou zajímavým oživením každé zahrady, neboť voda je zdrojem života a působí uklidňujícím dojmem. Typickým příkladem jsou japonské zahrady, kde nesmí chybět jezírko či potůček. Obvykle se v jezírku pěstují okrasné ryby a samozřejmě také vodní rostliny.
Nátěr teplovodních radiátorů je nutný nejen z estetického hlediska, ale především jako ochrana před korozí. Nátěrové hmoty musí odolávat vysokým teplotám, aby i po velkém zahřátí zůstaly pružné a reagovaly na roztažnost materiálu při jeho zahřívání, aniž by popraskaly.
Jediná vhodná období pro vysazování ovocných stromků jsou jaro a podzim. Jaro je pro sázení sice příznivé, ovšem podzim je ideální, neboť kořenový systém má možnost se do zimy uchytit a zjara se začne stromek naplno vyvíjet. Pokud to na podzim nestihnete, je při jarní výsadbě důležitá vydatná a opakovaná zálivka.
Milosrdný sníh pod náporem silnějících slunečních paprsků začíná poodhalovat, co celou zimu skrýval. Při svých nedělních procházkách tak objevujeme nejen krásné domy a hezké zahrady, ale občas i vyšlapaný chodníček v trávě či betonový vjezd do garáže. Zatímco vzhled ulice a použité betonové obrubníky chodníků ovlivnit nemůžeme, jak bude vypadat chodník od branky k domovním dveřím a cestička ke garáži, to už je plně na nás.