Malý vinohrad v zahradě

Když patří hrozny k vašemu oblíbenému ovoci, chcete mít v zahradě vinohrad. Nemusíte pěstovat vinnou révu pro bobule na burčák a víno, abyste měli z hroznů užitek. My dáváme přednost konzumaci zralého čerstvého ovoce před jeho zpracováváním a proto jsme si vybrali několik odrůd hroznů pro pěstování. A jelikož máme zahradu s dostatečně velkou plochou, nemuseli jsme se omezovat v rozloze vinohradu. Nedávno jsem dokončil stavbu celé konstrukce, jejímž základem jsou ocelové sloupy na zemních šroubech. Výstavba není ani fyzicky ani finančně náročná a celou jsem ji dokumentoval fotoaparátem.

Stavba konstrukce s vedením neprobíhala najednou. Po určení místa jsem ji rozložil na tři etapy. Brzy na jaře a celé léto máme v zahradě dost hodně práce, v suchu nás obírá o čas i zalévání zeleniny a nově zasazených stromků. Výhoda osazování sloupů na zemní vruty je fakt, že to můžete dělat i brzy na jaře i pozdě na podzim a dokonce by to šlo i v mrazech. Obešel jsem se totiž zcela bez betonování i bez zdlouhavého kopání jam či použití zemního vrtáku.

Místo pro nový vinohrad jsme si vybrali v místě, kde se začíná pozemek mírně zvedat. Kde končí zeleninové a květové záhony a ve svahu pokračuje ovocný sad. V jeho dolní části převažují keře, výše zase stromy. Tak jak se svah postupně zvedá směrem na západ, zvedá se i výška jeho porostu v zahradě v plynulé křivce. Je to zahrada v kopci.

Z celkové šířky pozemku jsme nechali část na severu pro přístup ke keřům, na jihu hlavní komunikační koridor. Z toho nám vyšla délka vinohradu devět metrů a vzdálenost mezi řadami 1,3 metru, orientace ze severu na jih. Slunce tak budou rostliny dostávat už brzo od rána a až do pozdního večera, v poledne budou co nejméně prohřívané. V sousedních zahradách mají vinohrady orientované od západu na východ, jejich severní strany nikdy neuvidí slunce. Pravda, mají úzké pozemky a jiná orientace u nich ani není možná. Ale zpět k naší révě. Jelikož do jedné řady jsme vypočítali sedm kořenů, vyšlo nám, že budeme mít tři řady révy. Tedy na tomto místě, neboť kromě toho máme pár kořenů ještě i na dvou jiných místech.

Nejdříve jsme místo pro krajní sloupy vinohradu vyznačili dřevěnými kolíky, zatlučenými do země. Postupně, jak jsme získávali sazenice různých druhů révy, jsme je sázeli do země. Věděl jsem, že než se dobře zakoření a zesílí, stačí jim dřevěné kolíky jako opora a mám čas stavět konstrukci. V zahradě jsme měli spoustu jiné práce.

Stavbu vinohradu můžeme začít osazením krajních sloupů. Ocelový sloup průměru 48 mm a délky 2000 mm je osazen v zemním šroubu průměru 68 mm a délky 800 mm. Poté bude nad zemí vrch sloupu ve výšce 160 cm. Jelikož jsem naplánoval výšku vrchní dvojice vedení na 150 cm, takto je to ideální. Zemní šroub je dost dlouhý, ale pokud chceme opravdu pevnou konstrukci pro naše hrozny, musí to tak být, abychom nemuseli za pár let všechno opravovat. Do suché země jsem musel takový dlouhý zemní šroub zatáčet za pomoci půldruhametrové tyče a také jsem ke každému šroubu vylil asi deset litrů vody, aby země trochu změkla. Aby zemní vrut šel do země pěkně kolmo, použil jsem vodováhu na sloupy. Přichytává se pásem gumy a dovoluje sledovat rovinu ve třech osách

Pomocí vodováhy středěný ocelový sloupek v zemní šroubu je fixován pozinkovanými šrouby M8. Ty neslouží k jeho upevnění, jen k určení správné polohy.

Aby byl sloup pevně spojen se šroubem, nehýbal se a ani se nedal ze šroubu vytáhnout, na to slouží drcené kamenivo. Ostrými hranami se zakousne do stěn šroubu i sloupu a drží fakt pevně, vyzkoušené. Pro kombinaci vrut 68 mm a sloup 48 mm je ideální drcené kamenivo frakce 4-8, dá se levně koupit v nejbližší betonárně, u nás prodají i jedno vědro (to si musíte přinést).

Pro dvojici středových sloupů v každé řadě jsem použil zemní vruty průměru 68 m a délky 650 mm. Nesou menší váhu, jako krajní, jsou levnější a snadněji jdou do země. No dvoumetrové sloupy v nich trčí nad zemí asi 175 cm.

Drátěné vedení bylo naplánováno podle starého vinohradu tak, aby první drát, procházející sloupy, byl ve výšce 60 cm nad zemí a další tři páry drátů byly ve výši 90, 120 a 150 cm nad zemí, tedy 30 cm od sebe. Drát průměru 3,15 mm jsem chtěl mít 7 cm od sebe a na jeho ukotvení jsem nechal vyrobit v zámečnické dílně držáky z pásoviny hrubé 5 mm, široké 50 mm v délce 100 mm. V průsečíku os je otvor průměru 6 mm pro upevnění ke sloupu a na vodorovné ose dva otvory průměru 4 mm ve vzdálenosti 35 mm na obě strany od středního otvoru. Po natření základní barvou dostali plechové držáky dva nátěry syntetickou barvou v odstínu olivová zeleň, aby byly co nejpodobnější odstínu RAL 6005 v níž máme sloupy i opory vinohradu.

Hotové držáky jsem připevnil pozinkovaným šroubem M5x60 s podložkami a maticí k sloupům. Abych měl v sloupech všechny díry přesné, vyrobil jsem si z 25 mm ocelového vinklu vrtací šablonu. Tu jsem přiložil k sloupu, vrtákem 3 mm jsem provrtal sloup a druhou vrtačkou jsem zvětšil díry na 5,5 mm.

Vzpěry krajních sloupů délky 2000 mm jsem také osadil na zemní vruty 68/800 mm, protože ponesou značné síly od sloupů. Úhel vzpěry i místo připojení na sloupy jsem určil tak, abych se vyhnul už zasazeným kořenům révy i místům, kde na sloupech bylo připevněné vedení drátů.

Opora se zapírá mezi horní a střední vodicí plech drátěnky. Přichycena je hákem opory do díry průměru 8 mm vyvrtané do sloupu v místě spojení.

Úhel opory vůči zemi jsem se snažil dodržet doporučených 60 °. Po ukotvení vzpěr ke sloupům jsou v zemních šroubech zasypané drceným kamenivem 4-8, tak jako sloupy.

Samotné sloupy a opory pro upevnění révy nestačí, na to je třeba natáhnout drát. Vzhledem k očekávané dlouhé životnosti jsem zvolil pozinkovaný drát o průměru 3,15 mm, i když je tvrdý a dost těžko se s ním pracuje. Koupil jsem pět balíků po 50 metrů, protože jsem potřeboval 21 devět a půl metrových kusů.

Kromě drátu jsou potřebné i systémy pro napínání vodícího drátu. Ten se časem totiž může natáhnout a volné vedení neplní svou funkci. Nechtěl jsem použít subtilní napínáky vodícího drátu na ploty, proto jsem si je navrhl a vyrobil sám.

Základ tvoří ocelový pozinkovaný šroub M16 x 140. Stačil by i 16 x 120, ale takové jsem neměl z místních zdrojů k dispozici. Protože napínáky se mají otáčet a nechtěl jsem, aby se opíraly spolu s natočeným drátem přímo o vodící plechy, nasadil jsem na oba konce pozinkované matice M20 jako ložiska.

Ocelový šroub jsem provrtal čtyřmi dírami příčně vrtákem průměru 4 mm. První je 20 mm od hlavy (aby byl prostor na „ložisko“), poslední 90 mm od hlavy, 70 mm od první díry. To je i vzdálenost otvorů ve vodicích plechách. Uprostřed mezi nimi jsou dva otvory 4 mm, jejichž osy jsou pootočené o 90 ° a vzdálenost mezi nimi je 20 mm. Krajní otvory jsou pro napínací drát, střední pro zajišťovací kolík. Tím je ocelový nastřelovací hřeb průměru 3 mm a délky 60 mm, z něhož jsem odstranil podložku. Pro celý vinohrad jsem potřeboval devět šroubů M16 x 140 a devět kolíků. Vrtal jsem v stojanové vrtačce a vrták jsem průběžně chladil olejem a dopřával jsem mu i čas na vychladnutí, tím se zabrání jeho předčasnému otupení.

Po práci v dílně je zde opět čas na práci v zahradě. Je nutné natáhnout drát a upevnit ho na konstrukci. Takže je třeba pomalu odvíjet z cívky drát a opatrně jej narovnávat, potom vsunout postupně do všech vodících plechů v jedné řadě a na druhém konci upevnit. Jednoduché je drát po provlečení v posledním vodicím plechu ho ohnout kolem spodní hrany a uvázat k rovnému drátu. Podle mě by to znamenalo vytvořit dvě ostré hrany na drátě a současně poškodit pozinkovanou vrstvu a také barevný nátěr plechu. V konečném důsledku koroze za pár let oslabí drát, který může prasknout. A koroze časem poškodí i vodicí plech.

Proto jsem drát ohnul kolem pozinkovaného šroubu M16 x 100. Ten není k vodicímu plechu nijak fixován, drží ho jen očko drátu, který je na vedení obtočen třemi smyčkami. Na tuto práci s drátem se vyplatí mít hrubé kožené rukavice a samozřejmě kombinačky.

Na přední straně je třeba vodící ocelový drát odstřihnout (kvalitními kleštěmi na dráty) po jednoduchém napnutí rukou takových 20 cm před sloupem a pak vložit do krajního příčného otvoru v šroubu M16. Aby nevypadl, po 10 cm od konce zahněte drát do pravého úhlu. Udrží drát na místě, dokud natáhnete druhý z páru vodícího drátu.

Když jsou oba dráty ve vodicích plechech i v napínacím šroubu a na zadním konci pevně obtočené kolem šroubu M16 x 100 a drátu, je třeba ještě jednou projít drát a dorovnat poslední větší oblouky na něm. Pak za „hokejku“ drát mocně natáhnout rukou a ohnout kolem napínacího šroubu (já ohýbají vzhůru) a potom po 15 mm zkrátit kleštěmi. Hasákem jsem konce drátů přihnoul těsně k napínací šroubu. Protože moje šrouby byly dlouhé a během montáže trochu „poletovaly“ kolem plechových držáků, dal jsem na ně velkoplošnou podložku a matici M16, čímž jsem jejich polohu stabilizoval. Později by napínáky drželi i bez toho.

Očkovým klíčem 24 jsem točil hlavou napínacího šroubu, až se dráty natáhli a proti zpětnému pootočení jsou šrouby blokovány kolíkem z nastřelovacího hřebíku v jedné ze dvou středových příčně proti sobě vrtaných děr. Mám tak k dispozici čtyři polohy po 90 °.

Samozřejmě, že drát nelze napnout dokud nezačne zvonit. Není to harfa. Tímto způsobem u drátu 3,15 mm tlustého ani není možné zcela vyrovnat drobné vlnky vzniklé odmotávání z cívky. Navíc při montáži na podzim je třeba očekávat smršťování materiálu vlivem nadcházejících nízkých teplot. A napětí v drátech se přenáší na ocelové sloupy, které má tato síla tendenci ohýbat. Proto jsou sloupy v dlouhých zemních šroubech a taky jejich opory.

Po napnutí vrchní řady drátů jsem musel o čtvrt otáčky dopnout i střední a spodní řadu. To byl důsledek přihnutí vrchu sloupů napnutím vrchního páru drátů.

Na tomto vedení je i spodní čtvrtý drát, který prochází přímo sloupy a slouží k ukotvení kmínku révy. Po provlečení sloupem je obtočen jeden závit kolem sloupu a drát je třikrát obtočený kolem rovného vedení. Na obou koncích vinohradu. Je to pevné.

Malý vinohrad je hotový. Tři řady dlouhé devět metrů dávají prostor pro 21 kořenů hroznů. Téměř každé jiného druhu. Upřednostňujeme odolné odrůdy, takže to pro nás znamená minimum stříkání a taky maximum zdravé úrody, která hlavně dozrává postupně. Odpadá tím nárazový sběr mnoha hroznů a potřeba jejich urychleného zpracování. Tu trochu vína, co za rok vypijeme, si pořídíme a hrozny raději sníme čerstvé.

Při stavbě vinohradu na zemních šroubech je zajímavé to, že ho dokáže postavit jediný člověk, bez pomocníků, bez elektřiny, bez strojů. Stačí klíč na zemní vruty a akumulátorová vrtačka, lepší jsou dvě, stojanová (pro vrtání napínáků) je výhodou. A kdo se spokojí s obtočením tenkého drátu kolem koncových plechů, bude mít stavbu ještě jednodušší.

Podobné články:

Stavět plot v zimě? Proč ne, dá se. Elektrická pila v zahradě Vzpěry sloupů na zemních vrutech