Na co chodíte do zahrady? Otázka, kterou dokážu vyvést z míry mnoho lidí. Odpovědi jsou většinou, že pěstovat zeleninu, pěstovat ovoce, obdělávat půdu, sekat trávník… My také máme zahradu i jako produkční místo, ale i jako prostor pro odpočinek. Duševní i tělesný. To znamená, že neděláme nic nasilu, nedřeme se, ale pracujeme jen tolik, kolik máme sil. A zejména si chceme zahradu, práci v ní i její plody, užít. Proto máme naplánované i místa zastávek a nedávno jsme dokončili další z nich.

Asi v polovině je zahrada rozdělena plotem na dvě části. Zatím se intenzivně věnujeme dolní polovině, přestože už jsme vysadili první stromy i na polovinu horní. Zatím je to zejména zdroj sena na mulčování. Právě na rozhraní obou polovin jsme umístili dřevěnou lavičku.

Protože je naše zahrada v kopci, nejprve jsem pro lavičku musel upravit místo. Zemina ze zářezu svahu skončila u kompostoviště, na jaře ji použiji na doplnění substrátu vyvýšených záhonů, který každý rok trochu klesá. Kombinace štěrku, fólie a betonových dlaždic dává ploše stabilitu a brání přerůstání bylin.

Aby lavička dlouho vydržela, je akáciové dřevo napuštěné olejem a navoskované včelím voskem. Samotnou konstrukci jsem zpevnil podélnou výztuhou a dvěma nohama uprostřed, aby si opravdu mohli sednout tři osoby bez obav. Ačkoli nejčastěji sedíme na ní jen dva a střední část využíváme jako skládací stoleček na šálky s kávou.

Lavičku jsem nevyráběl sám, je to z internetového shopu koupena skládačka. Pro mě spíše polotovar. Impregnace a zpevnění spojů lepidlem trvalo déle, než samotná montáž podle návodu, ale i tak mi to ušetřilo spoustu času. Lavičce by nyní nemělo vadit ani plné zatížení ani téměř celoroční pobyt na slunci a dešti. Na zimu samozřejmě lavičku odneseme do domu.

Kdykoliv máme trochu času, vyjdeme si k lavičce a díváme se do naší zahrady. Od jihu a západu nám poskytuje stín rozrůstající se ořech, po bocích ovocné stromy směřují náš pohled mimo zahrady sousedů. V květnu máme všude kolem jahody, nedaleko angrešt a rybíz a na podzim bude dostatek ovoce na stromech. Ideální místo na odpočinek.