Články označené jako ovoce

Z jednoho TV pořadu si pamatuji údaj, že před začátkem 2. světové války pracovalo v zemědělství 50% Američanů a nyní jen 2%. Přitom teď je obyvatel USA určitě více a známé jsou případy, kdy se přebytky úrody házeli do moře, aby se nesnížila cena produkce. Každý bude hodnotit tuto skutečnost jinak. Někoho zaujme to enormní zvýšení efektivity práce v zemědělství, někdo vidí prudké snížení námahy. A já vidím prudký nárůst počtu lidí, závislých na dodávkách potravin od někoho cizího. A něco podobného se nestalo jen v USA, ale i v Evropě, děje se to i u nás. Stačilo pětadvacet let od převratu a mají nás v hrsti. Tedy vás mají v hrsti.

Dlouhotrvající sucho je pro zahrádkáře jako za trest. Pokud mají dostatek vody, musí dlouho a vydatně zalévat veškerou zeleninu i některé ovoce. A také nově zasazené stromky. Nebo se bez dostatku vody dívat, jak vše živoří a usychá. Tento rok jsou také nádrže na dešťovou vodu téměř zbytečné. Na jaře pršelo málo, voda z nich je už dávno spotřebována. A polévat pitnou vodou je problém. Nejen, že v mnoha vesnicích je v létě takové využívání vody z vodovodu zakázané, ale zejména je to i drahé. Polít dvoje jahody v truhlíku na balkoně se dá, několikarovou zahradu už ale pocítíte i na své peněžence.

Tento rok je léto enormně horké, suché a hlavně dlouhé. Když v druhé polovině června píši tento článek, je to už měsíc, co u nás nepršelo. Před třemi týdny byly nějaké srážky, ale jen lokálně, v některých vesnicích doslova slilo, jinde sprchlo a v naší zahradě nic, ani kapka. Neumím si představit, jak bychom fungovaly ve staré zahradě, odkázáni jen na dešťovou vodu ze střechy chatky v nádrži. Co víme od známých, jsou už dávno bez vody, kterou musí do zahrádky dovážet. My využíváme vodu z vlastní studny, ale hlavně se nám díky důslednému mulčování všech rostlin podařilo snížit spotřebu vody.

Mulčování, ale i nastílání, se nám v zahradě osvědčilo. Šetří nám to neskutečně mnoho času, námahy i elektrické energie a přitom vypěstujeme mnohem více ovoce i zeleniny. Nejčastěji používáme slámu, kterou jsme si dali do zahrady dovést nebo seno, které si nasušíme z trávy, kterou sami nakosíme. Tak či tak bychom ji museli sekat, ale jelikož nechováme ani zajíce a jiné zvířectvo, museli bychom se jí „nějak“ zbavit, jako sousedé. Takže využíváme odpad a šetříme dvakrát. Ale maliny dostali nyní na jaře něco speciálního.

Ptáte se, j...

Mezi pravidelné povinnosti zahrádkářů a pěstitelů hroznů patří začátkem roku ostříhat révu, aby v létě dobře zarodila a aby nebylo plodů ani málo ani příliš mnoho, aby byly třásně velké a sladké. Pravidelný jarní střih révy zajistí zdraví vinice i úrodu. A i přítelkyně se této činnosti poctivě věnovala. Po dlouhých letech ale letos nebylo třeba u nás stříhat hrozno. Dvacet pět kořenů révy se bude muset obejít bez jejích nůžek. A nehledejte v tom žádnou lenost ani nepřízeň počasí či okolností. Prostě to není třeba.

Vlastnictví zahrady pro mnoho lidí je synonymem neustálé práce a námahy, ba až dřiny na „rodné hroudě“. V potu tváře pěstují nejen ovocné stromy a zeleninu, ale i základní potraviny, jako brambory či obilí. Pokud jste pravidelným čtenářem tohoto webu, tak víte, že už dlouhá léta používáme postupy, které odbourávají zbytečnou dřinu aniž že by to mělo vliv na úrodu. Základním principem pěstování v přírodní zahradě je poznání procesů v přírodě a jejich využití ve svůj prospěch. Abychom věděli vše správně pochopit, přečetli jsme několik opravdu inspirujících knih o permakultuře a přírodním pěstování v malých i velkých zahradách. Zde je jejich přehled.

Pro začáte...

Když jsme během zimy a začátkem roku plánovali, jak budeme stěhovat stromy a keře z malé zahrádky do nové zahrady, bylo nám jasné, že některé dřeviny se přestěhovat nedají. Na druhou stranu například při hrozně jsme při zimním střihu z oblíbených odrůd zasadili větvičky a očekávali jejich zakořenění. Veškerou tuto práci si vzala na starosti přítelkyně. A tak jak si namnožila révu, pustila se i do množení lísky, aby i v nové zahradě jsme si mohli pochutnávat na skvělých oříšcích.

Taky si kladete tuto otázku a bezradně listujete katalogy elektrospotřebičů nebo prohlížíte stránky eshopů? Potřebujete koupit vhodný dárek, užitečný v kuchyni a neumíte se zorientovat v spleti všech technických údajů a marketingových názvů? Poradíme vám, kde vám poradí, jak nejlépe vybrat pomocníka do kuchyně, aby byl hezký, moderní, úsporný, výkonný a ještě i dobrý.

V našich zeměpisných podmínkách dozrává ovoce na stromech v zahradách v létě a počátkem podzimu. Jedná se tedy o sezónní produkt a pokud máme zájem jíst domácí ovoce delší dobu, ideálně po celý rok, musíme najít způsob, jak ho uskladnit tak, aby vydrželo do dalšího sběru příští léto. Během skladování by nemělo podléhat zkáze ani by nemělo ztrácet nic ze svých vlastností. Těmi jsou zejména obsah vitamínů a minerálů a samozřejmě chuť. Jaké způsoby skladování ovoce jsou dostupné?

Tuto otázku občas slýchám od jiných zahrádkářů, kteří se jen učí, jak správně pěstovat ovoce a starat se o svou zahrádku. A občas ji ani neslyším, jen v sousedních zahradách často vidím popadané jablka, hrušky nebo broskve nebo i třešně pod ovocnými stromy. Těm lidem přijde samozřejmé, že ovoce, které dozrálo a oni ho nestihli sklidit a zkonzumovat, leží pod stromem. Však je to přírodní materiál, hnojivo. Je to však opravdu pravda, může ležet dozrálé ovoce pod stromy a neublíží jim to? Co se děje s takovým ovocem, když si ho nevšímáme? Není to zbytečná starost věnovat se plodům, které již nechceme a nepotřebujeme?