Pěstování zeleniny a pečení chleba – cesta k nezávislosti

Z jednoho TV pořadu si pamatuji údaj, že před začátkem 2. světové války pracovalo v zemědělství 50% Američanů a nyní jen 2%. Přitom teď je obyvatel USA určitě více a známé jsou případy, kdy se přebytky úrody házeli do moře, aby se nesnížila cena produkce. Každý bude hodnotit tuto skutečnost jinak. Někoho zaujme to enormní zvýšení efektivity práce v zemědělství, někdo vidí prudké snížení námahy. A já vidím prudký nárůst počtu lidí, závislých na dodávkách potravin od někoho cizího. A něco podobného se nestalo jen v USA, ale i v Evropě, děje se to i u nás. Stačilo pětadvacet let od převratu a mají nás v hrsti. Tedy vás mají v hrsti.


Abyste mě nechápali zle, netruchlím za zánikem Jednotných Zemědělských Družstev, kde byl zaměstnán každý ve vesnici a kde se na efektivnost příliš nehledělo, hlavně že měl každý práci. Ale myslím si, že zvyšování „efektivnosti“ i cestou přehnané chemizace zemědělství, šlechtění a genetických modifikací nemělo za následek snížení počtu lidí pracujících v zemědělství. Byl to plánovaný záměr jak u nás, tak i před válkou v Americe. Dosáhlo se tím zvýšení počtu lidí k dispozici pro průmyslovou výrobu, tedy do továren přišel velký počet nekvalifikovaných, tedy levných, dělníků.

A současně lidé, kteří ještě nedávno měli svou vlastní střechu nad hlavou a svou prací si pořídili téměř všechny potraviny, které během roku oni a jejich rodiny konzumovali, si to vše najednou museli začít kupovat. Zaplatit za to. Penězi, které si mohli, či vlastně museli, vydělat v továrnách. Už nemohli říci „Kašlu na tu vaši almužnu, vracím se zpět na pole, vypěstovat si chléb a dochovat maso.“ Neměli se kam vrátit, když pole prodali nebo jimi ručili bankám za půjčku, kterou bez práce nedokážou splácet. A často i když mají práci.

Před dvěma sty lety skoro každý u nás měl chalupu a pole, sám se postaral o potraviny pro sebe i na prodej, aby bylo na nákupy či daně. Dnes také lidé z vesnice čekají na almužnu od majitele výrobního pásu, podporu od státu nebo na důchod, aby peníze vzápětí utratili v supermarketech za potraviny. Za chléb, mouku, maso, brambory či zeleninu, čaj nebo cigarety a pivo. Polovinu z toho by si tito lidé mohli i sami vypěstovat, vždy mají svůj dům a při něm zahrádku i pole za vesnicí. A celý den nemají co dělat (pravda kromě těch otroků za pásem).

nákup potravin

Člověk, který nemá jinou možnost, nemá na výběr. Musí poslouchat. On je závislý na svém chlebodárci.

Jak nebýt závislý na státu nebo společnosti?

Odpověď je zjevná a jednoduchá na první pohled. Nebuďte závislý. A máte jistě pravdu, že nyní nemůžete přijít k šéfovi, bouchnout do stolu a říct: „Já na vás kašlu a žiji si svůj život!“

Nezávislost by měla být budována postupně. Malou část svého času věnujte vaší budoucnosti. Nedívejte se na televizi, nesledujte seriály s fiktivními srdcervoucími příběhy. Snažte se naučit, jak znovu pěstovat zeleninu ve vaší zahradě. Nemusíte jí celou zorat, zrýt. Stačí si rezervovat malou plochu, mulčovat, aby to nestálo spoustu úsilí či peněz. Pár rajčat vás první rok nezachrání, ale zlepší vaši situaci. Vypěstované rajčata nemusíte kupovat, peníze ušetříte nebo neinvestujte. Naučte se uchovávat semena a sít nové plodiny.

Ani chléb chleba není věda, nemusíte ani koupit pekárnu, jak je často inzerováno. Stačí vám jednoduchá elektrická trouba, trochu mouky, a zdravý a chutný domácí chléb je na světě.

Chléb v obchodě je poměrně levný, stejně jako zelenina. Nechci hádat, zda ceny budou či nebudou růst, ani zpochybňovat jejich kvalitu. Jen si vzpomínám na slova jednoho z diskutérů: „Zelenina stojí pár korun, ale koruny nerostou na stromech.“ A to je celé tajemství. Proč platit za něco, co roste v mé zahradě, a někdy i samo o sobě?

Získáte svou nezávislost od státu a korporací, když se naučíte, jak získat alespoň část vaší stravy. Pak jejich kvalita, zdravotní (ne)závadnost nebo cena v obchodech nebude vás nebude trápit. Ani to, kdy dovezou zboží. Mrkev, cibuli, ředkvičky nebo papriky si dopěstujete sami, stejně jako brambory. A s ovocem je ještě snazší, po výsadbě stromů a keřů rostou v podstatě sami. Proč nakupovat exotické ovoce, když jsou vitamíny také v našich „obyčejných“ jablkách, hruškách nebo švestkách. Ano, chodit po ulici s jablkem v ruce je málo cool, ale zato je to zdarma a zdravější, než chemicky ošetřované ovoce z druhého konce planety.

Dnes je moderní celou zahradu vydláždit anebo pravidelně ji kosit (stále utrácet peníze). Pokuste se převést část vaší zahrady na plodící a přepracovat se alespoň k částečné nezávislosti. Změňte svůj volný čas na peníze, které nepotřebujete vydělávat, a nebudete platit daně.


Jak bude reklama vypadat?
-
Trvalá reklama zde jen za 180 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup


Nechte zprávu

Váš komentář

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>