Proč nepěstujeme borůvky

Borůvky se staly modlou moderního zahrádkáře, idolem marketingu a zaplňují stránky zahrádkářských časopisů a obrazovky zahrádkářských magazínů. Každý chce pěstovat borůvky a na každé výstavě jsou hned vyprodané. A my musíme na otázky přátel a známých odpovídat, že borůvky v naší zahradě nepěstujeme a ani jejich pěstování nikomu nedoporučujeme. Je to neekologické a neekonomické, není to přirozené a proto je ani na trhu či v obchodech nekupujeme. A mimo jiné existují i ​​jednodušší alternativy.


Jako malý chlapec jsem trávil každé léto u babičky na Českomoravské Vysočině. A každé prázdniny jsme šli alespoň jednou do lesa sbírat borůvky. Všechny sestřenice a bratranci a několik strýců a tet spolu, celá velká výprava. Smaltované vědra a hrnky byly naší výbavou. Odcházeli jsme časně ráno a před obědem jsme se vraceli s plnými vědry i břichy, fialoví až za ušima. A moc jsme se těšili na borůvkové knedlíky a potom i na borůvkový koláč s drobenkou.


Borůvky kam se člověk podívá

Když jsem před lety trávil cyklodovolenou na Vysočině, zavítal jsem i do smrkových lesů, kde je vzduch, jaký nám mohou dnešní Tatranci jen závidět a mimo jiné jsme se s přítelkyní napásli borůvek do prasknutí.


Borůvky rostou všude

Když jsme o pár let později trávili dovolenou v České Kanadě, borůvky tam na české i rakouské straně hranice rostly v takovém množství, že je nedokázali sníst nejen domácí a turisté na kolech, ale ani „nájezdníci“ s auty. Zkrátka ideální prostředí jehličnatých lesů, správná nadmořská výška a z toho vyplývající lokální klima dávají bohatou a bezpracnou úrodu. Každý den jsme se jimi doslova nacpali, na každém výletě kolem po okolí.

Tento dlouhatánský úvod zde byl na to, abyste pochopili, že borůvky zbožňujeme a nenecháme si ujít žádnou příležitost se jimi nacpat. Tak proč je nepěstujeme ani nekupujeme?

Ne každý prodejce vás upozorní, že borůvky potřebují kyselou půdu. Její ph má být mezi 3,5 a 4,5, neutrální hodnota je 7, „běžná půda“ má hodnotu 7,5 až 8,5 – pokud se v ní daří běžné zelenině a ovocným stromům. Takže pro borůvky je třeba změnit půdu. To ale neznamená, že do výsadbové jámy hodíte ze dvě lopaty kyselé půdy. Je třeba pro dobrý růst borůvek vytvořit izolovanou jámu z bazénové fólie nebo plechové vany a do ní dát několik desítek, ale raději stovek litrů kyselé půdy. Převážně rašeliny. A to je neobnovitelný zdroj, při jehož těžbě se nenávratně poškozuje příroda v okolí ložiska! Izolovaná jáma je nutná proto, aby se zamezilo přítoku podpovrchové vody a tím i přimíchávání zásaditých látek do substrátu. Kdo to neudělal vám potvrdí, že borůvky po dvou či třech letech živoření vyhynou, možná si užili jednu slabou úrodu.

Izolovaná jáma se substrátem ale znamená i potřebu zavlažování a v době kvetení a zrání to mohou být tři litry vody denně. Na vodu z půdy se spoléhat nemůžete, tu jste přece museli od kořenů borůvek odizolovat. A izolovaný objem substrátu se rychle vyčerpá od živin, takže nezapomeňte na jaře a na podzim borůvky pohnojit správným hnojivem.

Ještě vám přijde pěstování borůvek nenáročné a jednoduché?

Pěstování borůvek ve velkém

Ještě větší „sranda“ je pěstování borůvek na prodej. Buď má pěstitel vhodný pozemek, zřejmě holou seč po těžbě jehličnanů, kde je kyselá půda i vlivem spadaného jehličí, a pak je třeba každoročně mulčovat borůvky štěpkou z jehličnanů nebo samotným jehličím. Což nemusí být problém v zahrádce při třech keřích, ale zkuste získat štěpku nebo jehličí na hektar, pokud potřebujete pět centimetrovou vrstvu, která jednu sezónu vydrží, než se rozloží. A štěpku z listnáčů použít nemůžete, protože byste změnili ph půdy směrem k neutrální až zásadité, v takové půdě borůvky nerostou, jen živoří. Měli byste po kšeftu.

Další extrém jsem viděl nedávno velebit v slovenském TV magazínu. Na hektaru neúrodné půdy rozmístily asi 30 litrové pytle, do kterých vložili nějaký substrát, už si nepamatuji, zda rašelinu nebo kokosová vlákna, používané při veľkopěstovaní rajčat, jako nosiče pro kořeny. Podstatné je, že vaky s borůvkami byly neustále zavlažované počítačem řízeným systémem s automatickým doplňováním hnojiv. Tedy bez hadiček, zdroje vody a elektřiny rostliny opět vyhynou.

Při takových velkých monokulturách samozřejmě hrozí atak škůdců, proti kterým je třeba rostliny chránit. Při té chemii v kořenech už nějaká chemie na listech ani nemůže ublížit. A před ptáky je třeba natáhnout sítě. Také hektar, tedy 100 x 100 metrů, bratře 10 tisíc m2. To také nebude levné.

Borůvky obsahují množství živin

To vám budou tvrdit v každém příspěvku, propagující jejich nákup a konzum. A rozbory plodů skutečně prokazují, že obsahují nejen vitaminy, ale i stopové prvky. Tedy pokud se bavíme o borůvkách sbíraných v přírodě. Neboť ty pěstované ve velkém mohou obsahovat pouze ty prvky, které jsou jim dodány v zavlažovacích roztocích.

Za pomoci slunce fotosyntézou dokáží všechny rostliny vyrábět cukr, vodní páru, přeměňovat kysličník uhličitý na kyslík a jiné podobné věci. Dokáží všelijak přeskládat molekuly, ale jen z těch prvků, které mají k dispozici. Z půdy nebo živných roztoků. Nedokáží syntetizovat prvky, z vodíku a kyslíku ani dusíku nevyrobí železo nebo chrom. Kdyby tomu tak bylo, celý CERN buduje Evropa zbytečně.

Zkrátka uměle pěstované borůvky mají asi tolik zdraví prospěšných látek, jako uměle pěstované rajčata. V kokosovém vlákně nebo skelné vatě nic nenajdou a v živných roztocích jen to, co jim pěstitelé dopřávají. Tedy existenční minimum, aby dorostly do konzumní velikosti, vhodné na prodej. A toto si mám kupovat a jíst?

Kanadské borůvky jsou hitem nejen jako plody modré barvy, ale i jako rostliny. Prodejci je nabízejí, zahrádkáři se kanadské borůvky snaží vykoupit v každé prodejně, na každé výstavě. Většina z nich proto, aby nahradila ty borůvky, které jim v minulosti vykapali. Cink-cink do hlavičky, stále nic?

Muchovník nemají nic společného s mouchami

Když nemáme možnost zajet si autem do míst, kde naše borůvky přirozeně rostou a dozrávají bez pomoci přidávané chemie, a napráskat se do prasknutí, využíváme jiné zdroje plodů podobných borůvkám tvarem, barvou i chutí. Nebudu přece kupovat kanadské borůvky a nechat je živořit, když můžu pěstovat keře, kterým naše půdní a klimatické podmínky nadmíru vyhovují a plodí chutné plody i bez toho, že bych znásilňoval přírodu a musel běhat kolem nich jak kolem princezny.

Proto v naší zahradě máme několik keřů zimolezu (Zimolez kamčatský).

Zimolez má modré plody podlouhlé barvy a chutí velmi připomínají borůvky. Dozrávají už koncem dubna. Máme zimolezy několika odrůd, čímž jednak dosahujeme chuťovou pestrost, jednak rozložíme zrání na delší období.

O něco větší keř, může dosahovat až 4 metry, je muchovník. Lamarkův, Princ Wiliam, Smoky, Martin a další. Opět šest odrůd, každá s trochu jinou chutí a trochu jiným dozráváním koncem května. Plody kulaté velikosti černého rybízu na krátké stopce. Skvělá chuť a je jich mnoho. Navíc muchovníky rádi odnožují od kořenů, po čase se z nich dá vypěstovat živý jedlý plot. V menší zahradě je třeba je řezat a odnože odstraňovat, jinak si po letech zaberou celou zahradu. No řekněte, není to rozdíl oproti šaškování při kanadských borůvkách?


Muchovníky v řadě vedle chodníku

V běžných půdách, kde rostou jabloně, švestky, rybíz nebo jakýkoli jiný strom, vám bez problémů poroste i muchovník a zimolez. Možná nejsou takovými reklamními hity, jako kanadské borůvky, ale určitě porostou samy, bez přehnané péče, bez vysokých nákladů a bez strachu, či zase nevyhynou. A plodů i jejich blahodárných účinků si užijete do sytosti.


Jak bude reklama vypadat?
-
Trvalá reklama zde jen za 180 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup


Označení:  , ,

Nechte zprávu

Váš komentář

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.