Druhá srpnová dekáda nepřeje rostlinám ani zvířatům. Horko začíná už od desáté dopoledne a třicítky zřídkakdy klesnou před šestou hodinou večer. Na nebi není obláčku a všechno hledá nějaký stín. Jedině fotovoltaická elektrárna se těší.
Jako malé dítě jsem dostal často úkol při přípravě švestkových povidel: dlouhé hodiny ho na sporáku míchat. Takováto představa trávení „mladosti“ se mi vůbec nelíbila. Jednak už nejsem malý kluk, jednak mám i jinou práci. A tak přítelkyně přišla s nápadem.
Kromě technických otázek často slýchám právě tuto. Kolik elektrárna ušetří, jaká je návratnost a zda se vůbec vyplatí namísto elektrické přípojky. Samozřejmě, že jsem před její stavbou toto všechno zvažoval a počítal. Zatím je v provozu něco přes dva měsíce, ale už mám první konkrétně změřená reálná čísla.
Na několikahodinové výlety na kole během roku si s sebou často vozím něco k snědku. Ne všude totiž narazím na restauraci a v hospodách horko těžko dostanu dobrou kávu či kofolu, natož najíst. V okolí mého bydliště je to žalostné oproti místům, na kterých trávím dovolené v Čechách. Zvykl jsem si vozit směs oříšků a sušená jablka. A na jejich sušení je právě teď sezóna.
Jak důležité je správné složení krmné dávky pro to, aby slepice nesly vajíčka, si uvědomuje snad každý chovatel. A součástí správné výživy slepic je i dostatek vápníku. Není potřeba všechen kupovat, když ho máme dostatek ve formě „druhotné suroviny“. Jen jí umět správně použít.
Poslední roky se nám, a nejen nám, stává, že část výsevu zeleniny nevzejde a i sazenice bývají poničené. Za všechno může bujný půdní život. Když jsou semínka kupovaná, naštve to dvojnásob. Nakonec jsme, inspirováni internetem, našli zajímavé a fungující řešení.
Před lety jsme dostali darem „studentskou“ elektrickou troubu s dvouploténkou. Skvělá věc na rychlou přípravu oběda nebo upečení něčeho dobrého. Anebo si ohřát donesené hotové jídlo. Výborný pomocník, pokud s ním nezačali problémy. Ale co nejde vyřešit?
Je dobré vědět, kolik elektřiny spotřebujeme celkově, i kolik má spotřebu ten-který elektrospotřebič. Nejen proto, abychom správně nastavili zálohy distributorovi a dodavateli a vyhnuli se tak nečekaným nedoplatkům. Měření spotřeby má kromě ekonomického aspektu i ten technický. A jak se říká, kdo bývá připraven, nebývá překvapen.
Uvedená otázka se zdá být zbytečná. V našich končinách bývá zvykem, že papriky, rajčata nebo kedlubny se vysazují ze sazenic, někdo to dělá i s okurkami, ale kořenová zelenina se vysévá do půdy ze semen. Podobně i hrách nebo fazole. Základním principem při rozhodování, zda vysévat do půdy nebo dělat nejprve sazenice, je teplota půdy a doba klíčení, které rostliny vyžadují. No ale v posledním období začíná do celého procesu „mluvit“ další faktor. I když i ten souvisí s teplotami.
Jaro bývá pro každého zahrádkáře celkem hektické období. Je potřeba vysévat semena zeleniny a připravovat sazenice, absolvovat řez stromů, ovocných keřů a samozřejmě révy a k tomu přibývá s rostoucí teplotou vzduchu potřeba udržování trávníků. A k tomu je potřebné si připravit i nářadí. Zatímco rýč nebo motyku stačí očistit, popřípadě naolejovat, u sekaček je to o něco složitější. No vyplatí se věnovat přípravě na sezónu trochu času, aby nám potom dobře a spolehlivě sloužili.