Jak důležité je správné složení krmné dávky pro to, aby slepice nesly vajíčka, si uvědomuje snad každý chovatel. A součástí správné výživy slepic je i dostatek vápníku. Není potřeba všechen kupovat, když ho máme dostatek ve formě „druhotné suroviny“. Jen jí umět správně použít.
Poslední roky se nám, a nejen nám, stává, že část výsevu zeleniny nevzejde a i sazenice bývají poničené. Za všechno může bujný půdní život. Když jsou semínka kupovaná, naštve to dvojnásob. Nakonec jsme, inspirováni internetem, našli zajímavé a fungující řešení.
Před lety jsme dostali darem „studentskou“ elektrickou troubu s dvouploténkou. Skvělá věc na rychlou přípravu oběda nebo upečení něčeho dobrého. Anebo si ohřát donesené hotové jídlo. Výborný pomocník, pokud s ním nezačali problémy. Ale co nejde vyřešit?
Je dobré vědět, kolik elektřiny spotřebujeme celkově, i kolik má spotřebu ten-který elektrospotřebič. Nejen proto, abychom správně nastavili zálohy distributorovi a dodavateli a vyhnuli se tak nečekaným nedoplatkům. Měření spotřeby má kromě ekonomického aspektu i ten technický. A jak se říká, kdo bývá připraven, nebývá překvapen.
Uvedená otázka se zdá být zbytečná. V našich končinách bývá zvykem, že papriky, rajčata nebo kedlubny se vysazují ze sazenic, někdo to dělá i s okurkami, ale kořenová zelenina se vysévá do půdy ze semen. Podobně i hrách nebo fazole. Základním principem při rozhodování, zda vysévat do půdy nebo dělat nejprve sazenice, je teplota půdy a doba klíčení, které rostliny vyžadují. No ale v posledním období začíná do celého procesu „mluvit“ další faktor. I když i ten souvisí s teplotami.