Pěstujeme artyčoky
Artyčok zeleninový je vytrvalá, silně rozvětvená rostlina s modrofialovými pohlednými květy, která je podobná bodláku. Květní lůžka jsou lahůdkovou zeleninou, kterou lze upravit na mnoho způsobů.
Z listů a kořenů se pak může připravit léčivý odvar prospěšný diabetikům, nebo k čištění a ochraně
jater a k podpoře trávení. Důvodů k jeho pěstování je tudíž mnoho.
Rady pro pěstování
- artyčoky vyžadují slunečné, výhřevné a chráněné stanoviště
- vzhledem k jejich teplomilnosti je vhodné jejich pěstování ve skleníku nebo fóliovníku
- půda by měla být lehká, propustná a výživná (zamokřená způsobuje vymrzání)
- semena artyčoků se vysévají do květináčů během března
- na záhon se rostlinky vysazují až ve druhé půlce května
- mezi jednotlivými sazeničkami by měla být mezera necelý metr a stejnou vzdálenost je třeba dodržet i mezi jednotlivými řadami
- důležitá je pravidelná zálivka vzcházejících artyčoků
Příprava pozemku a hnojení
Před samotnou výsadbou na stanoviště je třeba pozemek náležitě připravit. Nutné je dostatečně
hluboké provzdušnění půdy s přidáním dobře vyzrálého kompostu. Po zakořenění rostlinky
přihnojíme dusíkatým hnojivem a Cereritem. V průběhu vegetace pak dusík omezíme a
přihnojujeme hnojivy s vyšším podílem draslíku a fosforu.
Využití artyčoků
Hlavním důvodem pěstování je využití artyčoků jako zeleniny hlavně ve středomořské kuchyni.
Konzumní částí jsou nerozvitá květenství. Pokud promeškáte během léta sklizeň, mohou být
artyčoky krásnou ozdobou zahrady. Rozkvetlá modrá květenství jsou vhodná i do suchých vazeb.
Přezimování
Při pěstování venku je třeba v říjnu až listopadu sklidit kořeny a uskladnit je v mírně vlhkém sklepě
při teplotě do 10° C a v březnu je opět vysadit. V nižších nadmořských výškách je můžeme nechat
na místě, ale vytvoříme hrůbky ze země, rašeliny, listů, větví nebo slámy. Občas je třeba
kontrolovat, zda se do kořenů nepustily hlodavci.
Se sklizní květenství je možné počítat již druhým rokem, v příznivých podmínkách i koncem léta v
roce výsevu.
Zanechat odpověď