Zimní krása vilínů
I zasněžená, zamrzlá a posmutnělá zahrada se může rozzářit barevnými květy vilínu, který v době největších mrazů a díky půvabným květům právem patří k nejkrásnějším zimním keřům. Známých je pouze šest druhů, které se pěstují jako solitéry nebo v trvalkových záhonech, nejvíce však vyniknou na pozadí tmavších jehličnanů.
Vedle toho, že tyto sadovnicky cenné keře kvetou v netypickou dobu, mají také pěkný, otevřený tvar a navíc se jim na podzim listy zbarvují do odstínů žluté, oranžové a červené, a to v závislosti na druhu a na stanovišti. Na zahradách se nejčastěji setkáváme s vilínem prostředním, který je křížencem vilínu japonského a vilínu měkkého.
Řada krásných kultivarů má květy v mnoha odstínech žluté, oranžové, červené i karmínové. Některé z nich i velmi příjemně voní. Vilín měkký dorůstá do výšky pěti metrů a má čistě žluté květy. Nejznámější je kultivar „Pallida“, který obvykle nepřesáhne třímetrovou výšku.
Vilín viržinský je druh původem ze Severní Ameriky a není tolik dekorativní, kvete totiž už na podzim, kdy má ještě listy a květy tedy nejsou příliš patrné. Tento druh miluje vlhkou půdu a dorůstá až do pětimetrové výšky.
Vilín jarní není vyšší než dva metry, a protože vytváří kořenové výmladky, je vhodné jej naroubovat na jiný druh vilínu. Zajímavý je kultivar „Lombarts Weeping“ s převislými větvemi.
Stanoviště
Keřům se bude dobře dařit v hlubší, dobře propustné půdě, která příliš nevysychá. Nesnáší vyšší obsah vápníku, kromě vilínu virginského.
Vilíny nevysazujeme na přímé slunce, raději zvolíme chráněné a světlé až polostinné stanoviště, keře neřežeme a ani jim zbytečně nezkracujeme větve. Jejich krása se totiž zvyšuje s věkem. Rostou pomalu, zato jsou dlouhověké.
Množení
Vilíny se zpravidla množí roubováním, v domácích podmínkách je to ale obtížné, proto lze na jaře zkusit křížení. Vybereme větev, která roste nízko a dá se ohnout, vyhloubíme pod ní jamku, kterou z poloviny vyplníme kvalitním substrátem, větev do ní ohneme a zajistíme ji drátem nebo kolíkem. Jámu pak celou zasypeme, substrát ušlápneme a zalijeme. Větev odstřihneme až po zakořenění, což může trvat až tři roky.
Zanechat odpověď