Spotřebu elektřiny je dobré měřit
Je dobré vědět, kolik elektřiny spotřebujeme celkově, i kolik má spotřebu ten-který elektrospotřebič. Nejen proto, abychom správně nastavili zálohy distributorovi a dodavateli a vyhnuli se tak nečekaným nedoplatkům. Měření spotřeby má kromě ekonomického aspektu i ten technický. A jak se říká, kdo bývá připraven, nebývá překvapen.
Každý přece ví, že v domovním rozvaděči anebo na pylonu u plotu má elektroměr a stačí se podívat, kolik ukazuje. A tento postup je stejný, jak ho aplikují mnozí majitelé firem. Normálně podnikají a na konci měsíce/kvartálu/roku spočítají škody. Elektroměr vám totiž ukazuje, jakou máte spotřebu celkem a jestli jí chcete znát za nějaké období, musíte si na jeho začátku a konci stav opsat. A můžete si dokonce zkontrolovat, jaká je aktuální spotřeba v daném čase. Ale to všechno jen za celý dům.
Standardně si topíme na zahradě plynem a občas si vypomáháme i elektrickým ohřívačem, podle toho, zda potřebujeme vytopit prostor rychle anebo stačí pomalu, no zato trvale. A při tom mě zajímá nejen uživatelský komfort, ale i náklady. Nechceme totiž vyhazovat peníze ven oknem. Takže jsem si řekl, že by bylo zajímavé vědět, kolik nás stojí temperování anebo vytopení místnosti například za den. A k tomu potřebujeme vědět přesně, jaký je příkon spotřebiče, tedy jaký proud do něj právě teče, ale také jaká je spotřeba energie za celý den.
Řeknete si, že přece na každém spotřebiči je napsán jeho příkon a jestli vím, jak dlouho byl zapnutý, tak jde o obyčejnou malou násobilku. Příkon krát čas krát cena za 1 kWh. Jenže napsaný je jen maximální příkon, reálný může být nižší. No a když máte olejový radiátor vybaven termostatem, tak jak zjistíte reálnou dobu, kdy byl připojen k elektrické síti a topil?
Takže jsem si zaobstaral měřič spotřeby elektřiny a teď už vím přesně a všechno. Tento malý přístroj zapojím do zásuvky, do něj zástrčku měřeného elektrospotřebiče a dozvím se nejen reálné napětí v elektrické síti, které zejména v zimě může být nižší, než nominálních 230. Vím i okamžitý odběr proudu v Ampérech a z toho celkový příkon, Ale vím při různých spotřebičích s proměnlivým příkonem (elektromotory a podobně, ale i ten ohřívač, když kolísá napětí v síti) i minimální příkon a maximální příkon v měřeném období. A také celkový čas spotřeby a spotřebovanou energii. Například že na temperování kuchyně jsme za jeden den spotřebovali 2,5 kWh. A že reálně z pěti hodin se topilo jen hodin dva a půl.
Díky tomuto wattmetru také vím, že náš elektrický štěpkovač s příkonem 2800W má při našem použití spotřebu ani ne kilowatt. Nač je to dobré? Jednak na to, zda to drcení větví není příliš drahá sranda vůči úspoře za odvoz „odpadu“ na sběrný dvůr a koupi substrátu a kompostu (ne, není) a jaký tlustý (a tedy drahý) prodlužovací kabel k němu opravdu potřebuji. Mám samozřejmě dlouhé i krátké a tlusté i tenké. Ale díky wattmetru vím, že nemusím odpojovat ten tlustý a krátký, který mám právě jinde zapojen, když mi bezpečně stačí na práci s větvemi i ten tenký, který mám po ruce a volný.
Je levnější použít v létě na zalévání vodu z vodovodu, cenu které za kubík známe, anebo raději vytáhnout ze studny vodu čerpadlem? Je-li čerpadlo 2 kW silné, a cenu za elektřinu rovněž známe? Takovýto měřič spotřeby nám ale ukáže, že reálně se spotřeba elektřiny při práci zahradního čerpadla pohybuje na úrovni 500W…
Je dobré vědět.
Zanechat odpověď