Poslední roky se nám, a nejen nám, stává, že část výsevu zeleniny nevzejde a i sazenice bývají poničené. Za všechno může bujný půdní život. Když jsou semínka kupovaná, naštve to dvojnásob. Nakonec jsme, inspirováni internetem, našli zajímavé a fungující řešení.
Uvedená otázka se zdá být zbytečná. V našich končinách bývá zvykem, že papriky, rajčata nebo kedlubny se vysazují ze sazenic, někdo to dělá i s okurkami, ale kořenová zelenina se vysévá do půdy ze semen. Podobně i hrách nebo fazole. Základním principem při rozhodování, zda vysévat do půdy nebo dělat nejprve sazenice, je teplota půdy a doba klíčení, které rostliny vyžadují. No ale v posledním období začíná do celého procesu „mluvit“ další faktor. I když i ten souvisí s teplotami.
Voda je líná, ta do kopce nepoteče – takto lakonicky zkonstatoval můj strýc při jedné návštěvě u nás na pozemku, co je potřeba mít na paměti pokaždé, když uvažujeme o vodě na pozemku a na stavbě. Zkušený stavař – starý praktik mé nejen naučil základům proutkaření, ale i chování se k vodě jako takové. A vždy si na jeho slova vzpomenu, kdykoliv se bavím anebo slyším o tom, jak se někdo trápí s vodou. Až už jejím přebytkem nebo nedostatkem. Typickým příkladem v zahradě jsou vyvýšené záhony. Jedněmi zbožňované, druhými zatracované. Snad proto, že pořád nepochopili jejich princip a jak je používat.
Malé zahrady nemusí být na škodu, pokud víte, jak je využít. Ať už jde o zahrady ve městě nebo ty, které máte k rodinnému domu, je potřeba je umět využít. Jedině tak dojdete ke spokojenému výsledku. Jestliže nevíte, jak s malou zahradou naložit, nechejte to na nás. Poradíme vám, co je dobré pěstovat a na co se zaměřit. Ideální je, abyste se zaměřili převážně na ovoce a zeleninu, protože to jediné dává smysl. Teprve poté se můžete zorientovat v bylinkách, pomocí kterých doplníte zbývající prostory malé zahrady. Více vám povíme níže.
Čím dál více lidí využívá svou zahrádku nebo balkón pro pěstování zeleniny a není divu, neboť doma vypěstovaná zelenina je levnější a zdravější. Navíc mnohým dělá radost, že si sami něco vypěstovali. Mnozí si kupují rostliny a jen si je doma přesadí, ale nebojte se sáhnout po semínkách a vyzkoušet si celý proces sami doma.
Nejednou při diskusích s jinými zahrádkáři padla věta o kvalitě či nekvalitě půdy v jejich či naší zahradě, jako předpokladu k pěstování zeleniny. S tím se nedá nesouhlasit. Co jsem však při takových rozhovorech vypozoroval, téměř vždy přátelé považovali stav půdy za neměnný fakt. Za danost, která navždy určuje druh zahrady a její výnosnost i náročnost práce. A to je přesně ta věc, kterou jsem vždy rozporoval. Podle mě je to úplně jinak.
Naší zahradní sousedé i známí si už zvykli, že jsme „líní zahrádkáři“ a neryjeme a že namísto okopávání záhony přikrýváme vrstvou mulče. Už je nepřekvapuje pohled na záhony papriky nebo okurek, kde místo vzorně okopané hlíny vidí kolem rostlin slámu nebo seno. Pomalu berou na vědomí fakt, že záhony jsou jako prostřený stůl, kam se nestoupá. No nás mnozí překvapily otázkou, která souvisí s podzimním úklidem zahrady po sklizni. Kdy se mulč dává ze záhonů pryč a co se s ním dělá?
Těšíte se z vaší nové zahrádky, ale prozatím jste úplní začátečníci? Nevíte, co kdy začít sadit, aby vše plodilo, jak mělo? Nemusíte se toho vůbec obávat. Vše vám dnes poradíme. Zelenina a bylinky jsou totiž základem každé zahrádky. A posuďte sami, nechutná domácí zelenina lépe, než ta zakoupená v obchodě? Rozhodně ano. Nesmíte se sázení bát.
Koncem léta a na podzim si pochutnáváme na plodech své práce. Křupavá paprika je jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny. Zkušení zahrádkáři vědí a začátečníci se pokoušejí pěstovat si své vlastní sazenice ze semen druhů, které jim chutnají. Základem je správné sesbírat a dobře uložit semena pro příští výsev. Zejména začátečníci však dělají zásadní chybu, na kterou chceme v tomto článku upozornit. Jak tedy správně sesbírat a uložit semena papriky, abychom si mohli pěstovat vlastní zeleninu?
Stále více lidí se přiklání k přírodnímu a jednoduššímu pěstování. Některé k tomu přivádí snaha dělat věci lépe a jednodušše, u někoho je to spíše postupná ztráta fyzických sil věkem. V každém případě se mulčování senem a slámou začíná zabydlovat na záhonech českých zahrádkářů. Postupně objevují výhody takového pěstování zeleniny, ale i révy či péče o ovocné stromy. Ale zároveň s působením na neprobádaném poli permakultury se vynořují nové otázky, na které očekávají od nás, kteří jsme je inspirovali, odpovědi. Jako například: kdy ze záhonů odstranit mulč, který jsme tam nechali na podzim.