Poslední roky se nám, a nejen nám, stává, že část výsevu zeleniny nevzejde a i sazenice bývají poničené. Za všechno může bujný půdní život. Když jsou semínka kupovaná, naštve to dvojnásob. Nakonec jsme, inspirováni internetem, našli zajímavé a fungující řešení.
Uvedená otázka se zdá být zbytečná. V našich končinách bývá zvykem, že papriky, rajčata nebo kedlubny se vysazují ze sazenic, někdo to dělá i s okurkami, ale kořenová zelenina se vysévá do půdy ze semen. Podobně i hrách nebo fazole. Základním principem při rozhodování, zda vysévat do půdy nebo dělat nejprve sazenice, je teplota půdy a doba klíčení, které rostliny vyžadují. No ale v posledním období začíná do celého procesu „mluvit“ další faktor. I když i ten souvisí s teplotami.
Letos ještě nebylo takové sucho, aby začaly usychat rostliny, zejména když je máme mulčované jehličím z vánočních stromků a senem. Ze šťavnatých malin se v průběhu několika dní staly sušenky, doslova ze šťávy vycucané torza plodů. Na zaplakání. Dal jsem si tu námahu a věnoval problému trochu času, nakonec mě ale zjištění přímo šokovalo. V sousedství dva včelaři chovají včely medonosné, ale zřejmě minimálně jeden to nedělá dost dobře.
Zajímá vás, jak se zbavit mravenců v rodinném domě nebo ze zahrady? Pokud i vy bojujete s tímto problémem, je každá vteřina drahá. Jak se říká, už včera bylo pozdě. Je potřeba se začít zbavovat mravenců okamžitě. Jedině tak bude proces stoprocentní a vy si tak následně budete moct oddechnout. Zbavit se mravenců můžete několika způsoby. Poradíme vám, jaké patří mezi ty vůbec nejúspěšnější. Uvidíte, že během pár dnů máte po problémech. Rozhodně nesmíte proces vzdát po úspěšném dokončení. Pro prevenci je dobré s procesem i nadále pokračovat.
Naší zahradní sousedé i známí si už zvykli, že jsme „líní zahrádkáři“ a neryjeme a že namísto okopávání záhony přikrýváme vrstvou mulče. Už je nepřekvapuje pohled na záhony papriky nebo okurek, kde místo vzorně okopané hlíny vidí kolem rostlin slámu nebo seno. Pomalu berou na vědomí fakt, že záhony jsou jako prostřený stůl, kam se nestoupá. No nás mnozí překvapily otázkou, která souvisí s podzimním úklidem zahrady po sklizni. Kdy se mulč dává ze záhonů pryč a co se s ním dělá?
Kopřivu u plotů, vedle zídek či na jiných poměrně špatně dostupných místech považuje většina zahradníků za plevel a nemilosrdně jej likviduje. Poučený zahrádkář ale ví, že kopřiva signalizuje kvalitní a výživnou půdu a může být pro svého zahradníka užitečná.
Snaha vybudovat si ve své zahradě vyvýšené záhony může být vedení několika důvody. Nelze totiž říci, že vyvýšené záhony mají jedinou výhodu. A protože každý zahrádkář může mít jiný důvod, pro který touží mít ve své zahradě vyvýšený záhon, mohou se podle toho lišit i rozměry a výšky, ale také tvary vyvýšených záhonů. Nedá se proto říci, který vyvýšený záhon je lepší a proč. Pojďme se nyní společně podívat, kterých sedm důvodů může vést zahrádkáře ke stavbě vyvýšeného záhonu. A který důvod je ten váš.
Při diskusích o naší zahradě jsem slyšel i takové argumenty, že vyvýšený záhon je problém, protože se v něm nedá rýt. Přiznám se, že jsem nad tím nikdy neuvažoval, protože v naší zahradě neryjeme nejen vyvýšené záhony, ale neryjeme vůbec. Může se to zdát jako zahradnické kacířství, ale je to tak. Pěstujeme nejen ovoce, ale i zeleninu, dokonce na několika druzích ploch a ani jednu neryjeme. Nepotřebujeme to. Naše pěstitelské plochy jsou kypré a úrodné i bez rýče či motyky. Jak je to možné?
Vlastnictví zahrady pro mnoho lidí je synonymem neustálé práce a námahy, ba až dřiny na „rodné hroudě“. V potu tváře pěstují nejen ovocné stromy a zeleninu, ale i základní potraviny, jako brambory či obilí. Pokud jste pravidelným čtenářem tohoto webu, tak víte, že už dlouhá léta používáme postupy, které odbourávají zbytečnou dřinu aniž že by to mělo vliv na úrodu. Základním principem pěstování v přírodní zahradě je poznání procesů v přírodě a jejich využití ve svůj prospěch. Abychom věděli vše správně pochopit, přečetli jsme několik opravdu inspirujících knih o permakultuře a přírodním pěstování v malých i velkých zahradách. Zde je jejich přehled.
Chtěli byste ochránit stromy ve své zahradě před škůdci a rádi byste se při tom vyhnuli chemickým přípravkům? Máte možnost používat přípravky na přírodní bázi, které zlikvidují škůdce, ale neublíží rostlinám ani jiným živočichům a nebrání vám v konzumaci ovoce, ať už na ošetřovaných stromech a keřích nebo v jejich těsné blízkosti. Jednou z možností je využít kopřivu, která určitě roste i na vašem pozemku a udělat z plevele užitečnou rostlinu.