Jako malé dítě jsem dostal často úkol při přípravě švestkových povidel: dlouhé hodiny ho na sporáku míchat. Takováto představa trávení „mladosti“ se mi vůbec nelíbila. Jednak už nejsem malý kluk, jednak mám i jinou práci. A tak přítelkyně přišla s nápadem.
Poslední roky se nám, a nejen nám, stává, že část výsevu zeleniny nevzejde a i sazenice bývají poničené. Za všechno může bujný půdní život. Když jsou semínka kupovaná, naštve to dvojnásob. Nakonec jsme, inspirováni internetem, našli zajímavé a fungující řešení.
Uvedená otázka se zdá být zbytečná. V našich končinách bývá zvykem, že papriky, rajčata nebo kedlubny se vysazují ze sazenic, někdo to dělá i s okurkami, ale kořenová zelenina se vysévá do půdy ze semen. Podobně i hrách nebo fazole. Základním principem při rozhodování, zda vysévat do půdy nebo dělat nejprve sazenice, je teplota půdy a doba klíčení, které rostliny vyžadují. No ale v posledním období začíná do celého procesu „mluvit“ další faktor. I když i ten souvisí s teplotami.
Voda je líná, ta do kopce nepoteče – takto lakonicky zkonstatoval můj strýc při jedné návštěvě u nás na pozemku, co je potřeba mít na paměti pokaždé, když uvažujeme o vodě na pozemku a na stavbě. Zkušený stavař – starý praktik mé nejen naučil základům proutkaření, ale i chování se k vodě jako takové. A vždy si na jeho slova vzpomenu, kdykoliv se bavím anebo slyším o tom, jak se někdo trápí s vodou. Až už jejím přebytkem nebo nedostatkem. Typickým příkladem v zahradě jsou vyvýšené záhony. Jedněmi zbožňované, druhými zatracované. Snad proto, že pořád nepochopili jejich princip a jak je používat.
Letos ještě nebylo takové sucho, aby začaly usychat rostliny, zejména když je máme mulčované jehličím z vánočních stromků a senem. Ze šťavnatých malin se v průběhu několika dní staly sušenky, doslova ze šťávy vycucané torza plodů. Na zaplakání. Dal jsem si tu námahu a věnoval problému trochu času, nakonec mě ale zjištění přímo šokovalo. V sousedství dva včelaři chovají včely medonosné, ale zřejmě minimálně jeden to nedělá dost dobře.
Malé zahrady nemusí být na škodu, pokud víte, jak je využít. Ať už jde o zahrady ve městě nebo ty, které máte k rodinnému domu, je potřeba je umět využít. Jedině tak dojdete ke spokojenému výsledku. Jestliže nevíte, jak s malou zahradou naložit, nechejte to na nás. Poradíme vám, co je dobré pěstovat a na co se zaměřit. Ideální je, abyste se zaměřili převážně na ovoce a zeleninu, protože to jediné dává smysl. Teprve poté se můžete zorientovat v bylinkách, pomocí kterých doplníte zbývající prostory malé zahrady. Více vám povíme níže.
Zahradní nábytek je krásný. V létě se můžete posadit ven a popovídat si tak se svými přáteli. Pokud na příští rok uvažujete o pořízení zahradního nábytku, pak je potřeba se sám sebe zeptat na výběr materiálu. Častou odpovědí je ovšem zahradní nábytek ze dřeva. Dřevěný materiál je nejčastěji využívaným materiálem, co se týče venkovního nábytku. Problém je ovšem v tom, že je náročný na údržbu. Na druhou stranu při pořízení kvalitního dřevěného zahradního nábytku se nemusíte obávat toho, že by vám nevydržel na několik let. Jaké má ale výhody a nevýhody?
Podzim je o pečování zahrady. Jde o období, kdy je důležité svou zahradu v žádném případě neignorovat a věnovat ji tak maximální možnou péči. Jedině tak dojdete k pozitivnímu výsledku, po kterém toužíte. Zahrada je vlastně místo, které vidí nejenom vaše návštěva, ale i kolemjdoucí lidé. Pokud si chcete zachovat zahradu krásnou a bez různých nečistot, pak je potřeba se ji věnovat. Jaké kroky je důležité udělat na podzim? O tom se rozepíšeme v následujících odstavcích. Nemusíte se ničeho obávat, jde o pár základních rad, kterých by se každý zahrádkář měl držet.
Kompost je ideálním místem pro uskladnění rostlinného odpadu ze zahrady. Celé větve se nevyplatí do kompostéru házet, k jejich předzpracování slouží štěpkovače. Velké kusy by se dlouho rozkládaly a ostatní živiny by se z kompostu „vytratily“. Ale posečená tráva, pokud ji nechcete využívat k mulčování kolem stromů nebo na záhony (což je škoda) se rozkládají velmi rychle a také zeleninové natě či listí.
Češi jsou národem zahrádkářů. Pěstujeme prostě všechno, co nám na záhonku nebo v trávníku dokáže vyrůst. Jabloně, hrušně, slivoně, třešně, broskve, meruňky, víno, angrešt, rybíz, maliny, ostružiny a nekonečné množství různé zeleniny. Pokud nestříkáme, tak je to všechno BIO!